Přeskočit na obsah

Těžní věž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Těžní věž dolu Michal (Ostrava-Michálkovice)

Těžní věž,[1] [2]těžební věž nebo těžná stolice je nadzemní součást hlubinného dolu, sloužící k vytahování a spouštění dopravních nádob zavěšených na lanech s těženou horninou, nerostem, materiálem nebo horníky z povrchu do dolu a opačným směrem. Nepřehlédnutelná část hlubinných dolů se tak stala jedním ze symbolů hornictví a na řadě míst v ČR i ve světě je chráněna jako technická památka, i když těžba už byla zastavena.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Jde o ocelovou příhradovou nebo vzácněji zděnou či železobetonovou konstrukci postavenou nad osou těžní jámy a strojovnu s těžním strojem, který pohání těžní lano. Pokud je strojovna umístěna mimo těžní věž v jiné budově (tzv. externí strojovna), slouží věž pro vedení ocelových těžních lan přes lanovnice, velká kola, umístěná na vrcholu věže. V tomto případě musí být ocelová konstrukce věže zesílena protilehlými, šikmými nosníky a zabetonovanými opěrami, které zachycují boční složku tahu lan. Strojovna může být umístěna přímo nad těžní jámou v železobetonové věži.[3]

Typy těžních věží

[editovat | editovat zdroj]

Walsum

[editovat | editovat zdroj]

Ocelová věž bez šikmých vzpěr. Stále stojící věž dolu Barbora byla jedinou věží tohoto typu v ČR. Získala památkovou ochranu.[4] Jméno získal tento typ konstrukce po dole Walsum v Duisburgu.

  • Těžní věž dolu Barbora
    Těžní věž dolu Barbora
  • Těžní věže dolu v Duisburgu-Walsemu
    Těžní věže dolu v Duisburgu-Walsemu
  • Těžní věž dolu Barbora
    Těžní věž dolu Barbora

Kladivové věže

[editovat | editovat zdroj]

Název získal tento typ věže díky svému tvaru.

  • Těžní věž dolu Jeremenko
    Těžní věž dolu Jeremenko
  • Těžní věž dolu Měděnec
    Těžní věž dolu Měděnec
  • Těžní věže dolu ČSA zleva: betonová se skipem, kladivová, ocelová vzpěradlová

Malakov (Malakoff)

[editovat | editovat zdroj]

Název vznikl podle obranné věže na kopci Malachov (Malakov) v Sevastopolu

  • Těžní věž dolu princ Hardenberg v Dortmundu (Německo)
    Těžní věž dolu princ Hardenberg v Dortmundu (Německo)
  • Těžní věž dolu Sarteau ve Fresnes-sur-Escaut (Francie)
    Těžní věž dolu Sarteau ve Fresnes-sur-Escaut (Francie)
  • Těžní věž dolu Hottinguer v Épinacu (Francie)
    Těžní věž dolu Hottinguer v Épinacu (Francie)

Havárie těžních věží v Česku

[editovat | editovat zdroj]
  • Dne 21. března 1871 se propadla těžní věž do kráteru, který vznikl propadem horniny do jámového tubusu dolu Michal. Profil tubusu byl rozšiřován ode dna směrem k ohlubni. Hornina kolem vrchní části tubusu byla zvodnělá a po odstranění původní vyzdívky se sesula do jámy spolu s těžní věží a strojovnou.[5]
  • Dne 13. dubna 1924 ve 14:10 hodin vyrazil sloup ohně a kouře ze vtažné jámy Gabriela č. 2 (49.832172493, 18.494981602).[6] Došlo k výbuchu uhelného prachu, který byl vyvolán výbuchem z předcházejícího dne (12. dubna 1924) při němž zemřelo 15 horníků. Síla výbuchu rozmetala těžní věž. Věž byla obnovena v původním vzhledu.[7]
  • Dne 24. května 1961 v 15:28 hodin došlo při nepovoleném svařování ke vznícení směsi mazacího tuku a uhelného prachu v narážecím prostoru vtažné jámy dolu Petr Cingr. Oheň se rozšířil na těžní budovu a těžní věž. Exhalace vzniklé hořením byly nasávány do dolu a ohrožovaly životy horníků.[8] Rychlou změnou směru větru (jáma se stala výdušnou) bylo zabráněno tragédii, ale vznikly hmotné škody. Byla poškozena konstrukce těžní věže včetně lanovnic a lan.
  • Dne 20. srpna 1979 se propadlo ústí těžní jámy č. 2 dolu Hedvika (49.82568157, 18.366596601) včetně jámové budovy a těžní věže do hlubin vzniklého kráteru.[9] Příčinou byla riziková těžba zbytkových uhelných zásob v ochranném pilíři jámy, která byla prováděna ze sousedního dolu Pokrok. Při havárii nebyl nikdo zraněn.
  • Dne 28. července 1998 ve 4:08 hodin došlo k havárii na jámě Do-IV (49°51'43.39",18.461410046) dolu Doubrava. [10] Došlo k prolomení jámového ostění v hloubce cca 86–90 m pod ohlubní. Okolí jámového stvolu bylo poškozeno dlouhodobým mechanickým vyplavováním jemných horninových frakcí (sufózí).[11] Destrukce jámové výztuže se šířila a sesouvající horniny vytvořily na povrchu za výrazného hluku kráter.[12] Hornina propadala jámou na dno do hloubky 1 176 metrů. Tím vznikla tlaková vlna, která se šířila do překopů a chodeb. Vzhledem k tomu, že jáma Do IV byla větérka, tedy jáma určená primárně k větrání, byli v dosahu tlakové vlny jen dva horníci. Ti byli sražení, ale naštěstí vyvázli jen s lehkými zraněními. Po dvou hodinách se začala naklánět těžní věž, až se úplně položila.[13] S rozšiřujícím se kráterem se těžní věž opět napřímila a zajela pod zem. Těžní věž se zastavila v hloubce cca 80 metrů a vytvořila špunt, který dočasně zastavil další sesuv. Kráter byl zasypán cca 60 000 m³ hlušiny, ale pomalé sedání dále pokračovalo.

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Dne 9. září 2005 byla odpálena nálož na těžní věži F 1 na dole František v Horní Suché se záměrem skácet věž v rámci demolice povrchových objektů. Věž se otřásla, ale zůstala stát. Druhý den byl v 16:00 hodin proveden druhý, tentokrát úspěšný odstřel.[14]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ PŘIBYL, Martin. Vzpomínky na hornictví: Hornické památky a historická důlní díla v ČR - vymezení problematiky - těžní věže. ROZPRAVY NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA: Z dějin hornictví 42. Praha: Národní technické muzeum, 2016, čís. 226, s. 28. Dostupné online [cit. 2023-11-19]. ISSN 0139-793. 
  2. ↑ PŘIBYL, Martin. Z dějin hornictví 42: Vzpomínky na hornictví Hornické památky, historická důlní díla, zpřístupňování důlních děl pro veřejnost, hornické muzejnictví. Praha: Národní technické muzeum 157 s. ISBN 978-80-7037-268-5. S. 42-46. 
  3. ↑ Ottův slovník naučný nové doby, heslo Těžní věž.
  4. ↑ těžní věž typu Walsum - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ ADMIN. Propad těžní věže do jámy na Dole Michal 21. března 1871 | Zdař Bůh.cz [online]. 2023-10-23 [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ ADMIN. Výbuch na Dole Gabriela 12. dubna 1924 | Zdař Bůh.cz [online]. 2023-10-23 [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ důl Gabriela / UNRRA / Mír 1 - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ ADMIN. Těžní věž v plamenech – oheň v jámové budově Dolu Petr Cingr 24. května 1961 | Zdař Bůh.cz [online]. 2023-10-23 [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. 
  9. ↑ Těžní věž dolu Hedvika se zřítila do hlubiny. wwwrs.hornicky-klub.info [online]. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. 
  10. ↑ Havárie jámy Do-IV Dolu Doubrava | Zdař Bůh.cz [online]. 2023-10-23 [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ EXOGENNÍ GEODYNAMICKÉ PROCESY A PROJEVY. geologie.vsb.cz [online]. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. 
  12. ↑ Propad těžní věže (1998) - Historie OKD - Archiv ČT24 | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  13. ↑ REDAKCE. Velká trhlina ve svahu v doubravském lese ohrožuje silnici i vodárnu. Karvinský a havířovský deník. 2017-03-24. Dostupné online [cit. 2023-11-11]. 
  14. ↑ KIEDROŇ, Evžen. Horní Suchá 1305-2005: Hornictví. 1. vyd. Havířov: Milan Pěgřim, 2005. 160 s. ISBN 80-903567-0-2. S. 70. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Těžní věž. Sv. 12, str. 1101

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Těžní_věž&oldid=23996646“