Třída O'Brien
| Třída O'Brien | |
|---|---|
 USS O'Brien (DD-51) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | US Navy USCG |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 6 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Aylwin |
| Nástupce | třída Tucker |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 1050 t (standardní) 1171 t (plný) |
| Délka | 93,1 m |
| Šířka | 9,5 m |
| Ponor | 2,7 m |
| Pohon | turbíny parní stroj 4× kotel |
| Rychlost | 29 uzlů |
| Posádka | 101 |
| Výzbroj | 4× 102mm kanón (4×1) 8× 533mm torpédomet (4×2) |
Třída O'Brien byla třída torpédoborců námořnictva Spojených států amerických. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Torpédoborce byly nasazeny za první světové války, mezi válkami byly dva převedeny k pobřežní stráži a ve 30. letech všechny vyřazeny.[1]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Stavba této třídy byla hrazena ve finančním roce 1913. Novinkou bylo zavedení 533mm torpédometů, oproti ráži 450 mm u starších plavidel.[2] V letech 1913–1915 bylo postaveno celkem šest torpédoborců této třídy. Do stavby byly zapojeny loděnice Fore River v Quincy, Cramp ve Filadelfii, Bath Iron Works v Bathu a New York Shipbuilding v Camdenu.[1]
Jednotky třídy O'Brien:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|---|
| USS O'Brien (DD-51) | Cramp | září 1913 | 20. července 1914 | květen 1915 | Vyřazen 1935. |
| USS Nicholson (DD-52) | Cramp | září 1913 | 19. srpna 1914 | duben 1915 | Vyřazen 1936. |
| USS Winslow (DD-53) | Cramp | říjen 1913 | 11. února 1915 | srpen 1915 | Vyřazen 1936. |
| USS McDougal (DD-54) | Bath Iron Works | červenec 1913 | 22. dubna 1914 | květen 1914 | Roku 1924 převeden k pobřežní stráži (CG-6), 1933 vrácen, 1934 vyřazen. |
| USS Cushing (DD-55) | Fore River | září 1913 | 16. ledna 1915 | srpen 1915 | Vyřazen 1936. |
| USS Ericsson (DD-56) | New York SB | listopad 1913 | 22. srpna 1914 | srpen 1915 | Roku 1924 převeden k pobřežní stráži (CG-5), 1934 vrácen a vyřazen. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Základní výzbroj tvořily čtyři 102mm kanóny Mk.IX v jednohlavňových postaveních a čtyři dvojhlavňové 533mm torpédomety. Za války byly přidány dvě skluzavky hlubinných pum a jeden vrhač (Y-gun).[1]
Pohonný systém byl u jednotlivých plavidel řešen odlišně. První skupina (DD-51 až 53) měla dvě parní turbíny Zoelly, dva parní stroje (VTE) pro cestovní rychlost a čtyři kotle White Foster. Druhá skupina (DD-54, 56) měla dvě parní turbíny Zoelly, jeden parní stroj (VTE) pro cestovní rychlost a čtyři kotle White Foster. Konečně poslední (DD-55) měl dvě parní turbíny Zoelly, dvě parní turbíny pro cestoví rychlost a čtyři kotle White Foster. Lodní šrouby byly dva. Výkon pohonného systému byl 17 000 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 29 uzlů.[1]
Služba
[editovat | editovat zdroj]Všech šest plavidel bylo ve službě za první světové války. Žádný nebyl ztracen. Torpédoborec Nicholson se 17. listopadu 1917, společně s USS Fanning (DD-37 třídy Paulding, podílel na potopení německé ponorky SM U-58, což bylo historicky první vítězství amerického námořnictva nad ponorkou.[1] Po zahájení americké prohibice byla dvě plavidla převedena k pobřežní stráži a podílela se na pronásledování pašeráckých lodí. Po zrušení prohibice byly vráceny námořnictvu.[2] V letech 1934–1936 byly vyřazeny.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída O'Brien na Wikimedia Commons - O'Brien Class [online]. Destroyerhistory.org [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. (anglicky)