Přeskočit na obsah

Tacuma Itó

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tacuma Itó
伊藤竜馬
Tacuma Itó během londýnské olympiády
Tacuma Itó během londýnské olympiády
StátJaponskoJaponsko Japonsko
Datum narození18. května 1988 (36 let)
Místo narozeníInabe, Japonsko
BydlištěTokio, Japonsko
Výška180 cm
Hmotnost75 kg
Profesionál od2006
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 077 281 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů36–66
Tituly0 ATP, 6 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění60. místo (22. října 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2012, 2013)
French Open1. kolo (2012)
Wimbledon1. kolo (2012)
US Open1. kolo (2012, 2013)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů3–16
Tituly0 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění312. místo (9. června 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
US Open1. kolo (2012)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 19. ledna 2016
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tacuma Itó (japonsky 伊藤 竜馬, Itó Tacuma, * 18. května 1988 Hokusei, nyní Inabe, prefektura Mie) je japonský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře nevyhrál na okruhu ATP World Tour žádný turnaj. Na challengerech ATPokruhu ITF získal do dubna 2014 třináct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2012 na 60. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2014 na 312. místě. Ve světové kombinované juniorské klasifikaci ITF nejvýše figuroval na v říjnu 2006 na 75. místě. Trénuje ho Jan Vacek.

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Týmové soutěže

[editovat | editovat zdroj]

V japonském daviscupovém týmu debutoval v roce 2009 utkáním semifinále 1. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Uzbekistánu, v němž prohrál dvouhru s Dustovem a porazil Inojatova. Japonci odešli poraženi 2:3 na zápasy. Nejdále se s družstvem probojoval do čtvrtfinále Světové skupiny 2014, když proti České republice plnil, při nepřítomnosti Kei Nišikoriho (錦織 圭) a Gó Soedy (添田 豪), roli týmové jedničky. V úvodním singlu podlehl Radku Štěpánkovi a v páru s Učijamou odešli poraženi i ze čtyřhry. Japonci prohráli 0:5 na zápasy. Do roku 2015 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 7–6 ve dvouhře a 1–5 ve čtyřhře.

Japonsko reprezentoval na londýnských Hrách XXX. olympiády. V úvodním kole mužské dvouhry podlehl kanadskému hráči Milosi Raonicovi po dvousetovém průběhu.

Na Asijských hrách 2010 v Kantonu získal dvě bronzové medaile ve dvouhře a v soutěži týmů. Na Východoasijských hrách 2009 v Hongkongu pak stříbro z dvouhry a bronzovou medaili ze čtyřhry.


Individuální kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V sezóně 2008 debutoval v hlavní soutěži turnaje okruhu ATP Tour, když obdržel divokou kartu na tokijský AIG Japan Open Tennis Championships. V úvodním kole lehce podlehl Američanu Bobbymu Reynoldsu po setech 3–6 a 1–6. Premiérového vítězného zápasu se v této úrovni tenisu dočkal až v sezóně 2011, když na americké události Atlanta Tennis Championships 2011 porazil v prvním kole německého tenistu Michaela Berrera 7–6 a 6–4. Ve druhém však nestačil na indického kvalifikanta Somdeva Devvarmana, na něhož uhrál pouze čtyři gamy.

Na prvním turnaji roku 2012Brisbane International se probojoval do osmifinále, v němž byla nad jeho síly austraalská naděje Bernard Tomic po setech 1–6 a 2–6. Po výhře nad krajanem Go Soedou prošel do druhého kola houstonského Mistrovství Spojených států na antukových dvorcích. V něm však nenašel recept na argentinskou světovou šestnáctku Juana Mónaca.

V japonském družstvu odehrál tři dvouhry na posledním ročníku Světového poháru družstev, kde porazil 26. muže světové klasifikace Radka Štěpánka 3–6, 6–4 a 6–4, aby jej následně porazili Argentinec Leonardo Mayer a Američan Ryan Harrison. Ve Wimbledonu jej v prvním zápasu zastavil Polák Łukasz Kubot. Ve stejné fázi vypadl na US Open proti Australanu Matthewovi Ebdenu.

Na French Open mu stopku v otevíracím utkání vystavil čtvrtý nasazený Andy Murray Po výhře nad Rakušanem Jürgen Melzerem si zahrál čtvrtfinále travnatého UNICEF Open v 's-Hertogenboschi, kde skončil na raketě Benoîta Paireho.

2013–2014

[editovat | editovat zdroj]

Během sezóny 2013 vypadl v úvodním kole lednového Brisbane International, kde podlehl Australanu z konce druhé stovky Johnu Millmanovi. Na říjnovém Rakuten Japan Open Tennis Championships hraném v Tokiu nestačil se Španěla Feliciana Lópeze. V průběhu navazujícího Mastersu Shanghai Rolex Open 2013 se probojoval z kvalifikace do úvodního kola, kde uhrál pět gamů na favorizovaného Francouze Gaëla Monfilse.

Na nejvyšší grandslamové úrovni ve dvouhře nejdále prošel do druhého kola úvodního majoru sezóny Australian Open 2012 a 2013, když v prvním případě nestačil na Francouze Nicolase Mahuta a ve druhém pak na dvacátého osmého nasazeného Kypřana Marcose Baghdatise, vždy po čtyřsetovém průběhu. V kvalifikaci Australian Open 2014 podlehl v prvním kole 589. hráči žebříčku Danielu Kosakowskému ze Spojených států.

Finále na challengerech ATP

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 9 (6–3)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 1. 29. listopadu 2009 Tojota, Japonsko koberec (h) Bělorusko Vladimir Ignatik 6–7(6–8), 6–7(3–7)
Vítěz 1. 14. srpna 2010 Brasília, Brazílie tvrdý Jižní Afrika Izak van der Merwe 6–4, 6–4
Vítěz 2. 28. listopadu 2010 Tojota, Japonsko tvrdý Japonsko Júiči Sugita (杉田 祐一) 6–4, 6–2
Vítěz 3. 4. dubna 2011 Recife, Brazílie tvrdý Brazílie Tiago Fernandes bez boje
Finalista 2. 15. května 2011 Pusan, Jižní Korea tvrdý Izrael Dudi Sela 2–6, 7–6(7–5), 3–6
Vítěz 4. 27. listopadu 2011 Tojota, Japonsko koberec (h) Německo Sebastian Rieschick 6–4, 6–2
Vítěz 5. 11. března 2012 Kjóto, Japonsko koberec (h) Tunisko Malek Džazírí 6–7(5–7), 6–1, 6–2
Finalista 3. 29. dubna 2012 Kaohsiung, Tchaj-wan tvrdý Japonsko Gó Soeda (添田 豪) 3–6, 0–6
Vítěz 6. 13. května 2012 Pusan, Jižní Korea tvrdý Austrálie John Millman 6–4, 6–3

Čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Finalisté Výsledek
Finalista 1. 14. března 2009 Kjóto, Japonsko koberec (h) Japonsko Takao Suzuki (鈴木貴男) Pákistán Ajsám Kúreší
Rakousko Martin Slanar
7–6(9–7), 6–7(7–3), [6–10]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tatsuma Ito na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]