Přeskočit na obsah

Theodore Harold Maiman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: en šablona, odstranena ref
Theodore Harold Maiman
Narození11. července 1927
Los Angeles
Úmrtí5. května 2007 (ve věku 79 let)
Vancouver
Alma materColoradská univerzita v Boulderu (do 1949)
Stanfordova univerzita (do 1955)
PracovištěNortheastern University
Hughes Aircraft Company
Oborfyzika
Oceněnímedaile Stuarta Ballantina (1962)
Cena Olivera E. Buckleyho (1966)
Cena Roberta Williamse Wooda (1976)
Wolfova cena za fyziku (1983)
Národní síň slávy vynálezců (1984)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodore Harold Maiman (11. července 1927 – 5. května 2007) byl americký fyzik a inženýr, považovaný za vynálezce prvního funkčního laseru.[1][2][3][4][5][6][7] Maimanův laser vedl k vývoji mnoha dalších typů laserů. [8][9] První laser byl představen v červenci 1960 na tiskové konferenci v Manhattanu Maimanem a jeho zaměstnavatelem, firmou Hughes Aircraft Company. [10] Maiman získal na laser patent[11] a za svůj objev získal řadu ocenění.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Los Angeles, nicméně brzy se jeho rodina přestěhovala do Denveru. Jeho otec byl elektroinženýr a Maiman mu často pomáhal s experimenty. V mládí si často přivydělával opravami elektrických spotřebičů a přístrojů. [12] A po skončení střední školy byl i zaměstnán jako inženýr u radiové společnosti. [13]

Na konci druhé světové války strávil rok u amerického námořnictva. [14] Poté nastoupil na University of Colorado, kde získal bakalářský titul z fyzikálního inženýrství. Ve studiu pokračoval na Stanfordově univerzitě, kde obdržel v roce 1951 magisterský a roku 1955 doktorský titul.

Jeho disertační práci vedl významný fyzik Willis Lamb a týkala se podrobných mikrovlnných měření jemné struktury excitovaných atomů helia. Vymyslel také laboratorní vybavení pro Lambovy experimenty. Spolu s Lambem publikoval dva články v Physical Review, jeden z nich spočíval na jeho vlastní výzkumné práci. [15][16] Jeho experimentální výsledky byly užitečné při vývoji laseru.

V roce 1956 začal pracovat pro oddělení atomové fyziky u Hughes Aircrafc Company, kde vedl nový projekt vývoje rubínového maseru, který měl mít oproti předchůdcům nižší hmotnost a vyšší výkon. [5]:s.88[17] Maiman přesvědčil vedení firmy aby mu poskytlo finanční prostředky na projekt vývoje laseru v roce 1959. Získal 50 tisíc amerických dolarů a začal pracovat na laseru na bázi syntetického krystalu rubínu. [18][19][20]

V květnu 1960 jeho laser emitoval první koherentní světlo, veškeré záření mělo stejnou vlnovou délku a bylo ve fázi. Maiman objev publikoval v Nature [13][21] a následně publikoval i další dva odborné články týkající se základní vědy a techniky laserů. [22][23][24][25][26]

Ještě předtím než se ujal vedení projektu maseru, měl už Maiman koncept polovodičového laseru. O projekt laseru se zajímaly také společnosti IBM, Westinghouse, dále Bellovy laboratoře nebo Kolumbijská univerzita.

V roce 1958 napsali Arthur Leonard Schawlow a Charles Hard Townes analýzu a návrh plynného systému užívacího páry draslíku excitované draslíkovou lampou. [3]:s.216[5]:s.92[27] Nicméně Maiman shledal v jejich návrhu několik nedostatů a představil vlastní návrh. [5]:s.111:s.226–234[5]:s.170–182[28]

Po vynálezu laseru odešel Maiman s několika kolegy od firmy Hughes a založil roku 1961 vlastní společnost Quantatron, kde vyráběl rubínové krystaly pro lasery. V roce 1962 založil firmu KORAD Corporation, následně se stal i jejím prezidentem. V roce 1971 založil další firmu Laser Video Corporation. V letech 1976-1983 působil jako viceprezident pro pokročilé technologie u firmy TRW Electronics. Později byl poradcem několika laserových center v USA.

Kromě patentu prvního laseru, měl Maiman v oblasti laserů, maserů, laserových displejů, optického skenování a modulace i řadu dalších patentů. [29]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Získal Wolfovu cenu za fyziku pro roky 1983/1984. Byl zvolen členem Národní akademie věd Spojených států amerických.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theodore Harold Maiman na anglické Wikipedii.

  1. ↑ LENGYEL, Bela A. Lasers: Generation of Light by Simulated Emission. [s.l.]: John Wiley & Sons, 1962. S. 22–28. 
  2. ↑ BROMBERG, Joan Lisa. The Laser in America, 1950-1970. [s.l.]: MIT Press, 1991. S. 86–92. 
  3. ↑ a b BERTOLOTTI, Mario. The History of the Laser. [s.l.]: Institute of Physics Publishing, 2005. S. 226–234. 
  4. ↑ TOWNES, Charles H. The First Laser [online]. Redakce Laura Garwin and Tim Lincoln. University of Chicago Press, 2003. S. 107–12. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e HECHT, Jeff. Beam: The Race to Make the Laser. [s.l.]: Oxford University Press, 2005. S. 106–15, 169–82. 
  6. ↑ JOHNSON, John Jr. Theodore H. Maiman, at age 32; scientist created the first LASER [online]. Los Angeles Times, May 11, 2008. 
  7. ↑ Maiman Builds First Working Laser [online]. APS News 19, May 2010. Dostupné online. 
  8. ↑ The First Ruby Laser [online]. LaserFest [cit. 2013-12-31]. Dostupné online. 
  9. ↑ Voila. That was it! The Laser was born! Celebrating 50 Years of Laser Technology, 1960-2010 [online]. HRL Laboratories LLC [cit. 2013-12-31]. Dostupné online. 
  10. ↑ Speech by Dr. Theodore H. Maiman, Hughes Aircraft Company, at a Press Conference at the Hotel Delmonico [online]. New York: July 7, 1960 [cit. 2013-12-31]. Dostupné online. 
  11. ↑ Spojené státy americké. Patentový spis 3353115.
  12. ↑ Theodore Maiman. www.telegraph.co.uk. The Telegraph, May 11, 2007. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Laser Inventor, Biography of Theodore Maiman from laserinventor.com [online]. [cit. 2013-12-31]. Dostupné online. 
  14. ↑ WATERS, Rod. Maiman's Invention of the Laser: How Science Fiction Became Reality. [s.l.]: CreateSpace Independent Publishing, 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-11.  Archivovaná kopie. www.maimanbook.com [online]. [cit. 2019-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-11. 
  15. ↑ MAIMAN, T.H.; LAMB, JR., W.E. Triplet Fine Structure of Helium. Physical Review. May 1955, s. 1194. DOI 10.1103/PhysRev.98.1144. Bibcode 1955PhRv...98.1144.. 
  16. ↑ LAMB, JR., W.E.; MAIMAN, T.H. Measurement of the Fine Structure Separation 333P1 – 33P2 for the Helium Atom. Physical Review. January 15, 1957, s. 573–79. DOI 10.1103/physrev.105.573. Bibcode 1957PhRv..105..573L. 
  17. ↑ BROMBERG, Joan. Oral History Transcript– Dr. Irnee D'Haenens - Interview [online]. American Institute of Physics, Niels Bohr Library & Archives, February 5, 1985 [cit. 2013-12-31]. Dostupné online. 
  18. ↑ SMITH, George F. The Early Laser Years at Hughes Aircraft Company. Excerpted as "Maiman’s Work" HRL Laboratories. IEEE Journal of Quantum Electronics QE-20. June 1984, s. 577–84. Dostupné online [cit. December 2, 2015]. 
  19. ↑ Theodore H. Maiman. The First Laser [online]. High Tech Publications, 1985. S. 85–99. 
  20. ↑ Oakes, Elizabeth H. A to Z of STS Scientists. [s.l.]: [s.n.], 2009. Dostupné online. ISBN 9781438109251. Kapitola Theodore Maiman, s. 189. 
  21. ↑ Maiman, Theodore. Stimulated Optical Radiation in Ruby. Nature. August 6, 1960, s. 493–94. DOI 10.1038/187493a0. Bibcode 1960Natur.187..493M. 
  22. ↑ MAIMAN, T.H. Optical and Microwave-Optical Experiments in Ruby. Physical Review Letters. June 1, 1960, s. 564–66. DOI 10.1103/physrevlett.4.564. Bibcode 1960PhRvL...4..564M. 
  23. ↑ MAIMAN, T.H. Optical Maser Action in Ruby. British Communications & Electronics. September 1960, s. 674–76. 
  24. ↑ MAIMAN, T.H. TC1 Stimulated Optical Emission in Ruby. Journal of the Optical Society of America. November 1960, s. 1134. 
  25. ↑ MAIMAN, T.H. Stimulated Optical Emission in Fluorescent Solids I: Theoretical Considerations. Physical Review. August 15, 1961, s. 1145–50. DOI 10.1103/physrev.123.1145. Bibcode 1961PhRv..123.1145M. 
  26. ↑ T.H. Maiman; R.H. HOSKINS; I.J. D'HAENENS; C.K. ASAWA; V. EVTUHOV. Stimulated Optical Emission in Fluorescent Solids II: Spectroscopy and Stimulated Emission in Ruby. Physical Review. August 15, 1961, s. 1151–57. DOI 10.1103/physrev.123.1151. Bibcode 1961PhRv..123.1151M. 
  27. ↑ SCHAWLOW, A.L.; TOWNES, C.H. Infrared and Optical Masers. Physical Review. December 1958, s. 1940–1949. DOI 10.1103/physrev.112.1940. Bibcode 1958PhRv..112.1940S. 
  28. ↑ LENGYEL, Bela A. Introduction to Laser Physics. [s.l.]: John Wiley & Sons, 1966. S. 90–101. 
  29. ↑ Laser Pioneer Ted Maiman Dies at 79 [online]. LaserFocusWorld, May 15, 2007 [cit. 2013-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-15. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Nositelé Wolfovy ceny za fyziku
1978–1979
1980–1989
1990–1999
2000–2009
2010–2019
2020–2029
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Theodore_Harold_Maiman&oldid=22067304“