Udeřice
| Udeřice | |
|---|---|
 centrum Udeřic s kapličkou | |
| Lokalita | |
| Charakter | místní část |
| Obec | Bačice |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°5′7″ s. š., 16°1′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 73 (2021)[1] |
| Katastrální území | Udeřice (2,3 km²) |
| Nadmořská výška | 428 m n. m. |
| PSČ | 675 55 |
| Počet domů | 28 (2021)[2] |
  Udeřice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 779 |
| Kód k. ú. | 600776 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Udeřice (s předložkou 2. pád do Udeřic, 6. pád v Udeřicích) jsou vesnice, místní část Bačic v okrese Třebíč. S Bačicemi přímo sousedí. Ve vesnici žije 73[1] obyvatel.
Geografická charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Vesnice Udeřice leží zcela na východě svého katastrálního území na hranicích s katastrálním územím sousedních Bačic. Zastavěné území těchto obou vesnic splývá. Udeřicemi prochází silnice č. III/15235 jako odbočka silnice od Myslibořic, tato silnice se v Bačicích kříží se silnicemi č. III/15244 Hrotovice–Radkovice u Hrotovic a III/15240 na Krhov. Na severu a západě hraničí katastrální území Udeřic s Krhovem a na jihu s Radkovicemi.
Nadmořská výška vesnice se pohybuje v rozmezí kolem 440 m k 426 m n. m. Nejvyššího bodu dosahuje katastrální území Uherčic na západě (465 m n. m.). Vesnice leží na Bačickém potoce.
Název
[editovat | editovat zdroj]Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Udeřici. To bylo odvozeno od osobního jména Uder nebo Udeř (původem tvary rozkazovacího způsobu slovesa udrati či udeřiti) a znamenalo "Uderovi/Udeřovi lidé".[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]V oblasti Udeřic jsou známy pouze neolitické nálezy; rozkládalo se zde sídliště lidu kultury s moravskou malovanou keramikou.[4]
Vlastní Udeřice jsou poprvé doloženy k roku 1310.
První písemná zmínka o Bačicích je z roku 1307, v tu dobu dal český král Jindřich hrad Bítov lénem Remuntovi z Lichtenberka, tak mu připadly i Bačice a Udeřice. Lichtemberkové posléze svým manům dávaly Bačice do dědičného držení. Udeřice (Hudeřice) ovládali vladykové, kteří nesli přidomek z Udeřic.[5] V roce 1310 byla ves zastavena oslavanskému klášteru, spolu s Bačicemi a Radkovicemi. Roku 1368 byl vládcem Udeřic Přibík z Hudečic, který přikoupil lány v Litovanech a následně pak Mikeš z Hudeřic, který lány v Litovanech prodal.[5] Ve 14. a 15. století majetky patřily několika vladykům, kteří užívali přídomek "z Bačic". Roku 1420 Bačice spadaly do majetku Šavela z Bačice, posléze Janu Jitkovi a Vavřincovi z Bačic. V roce 1497 oddělil král Vladislav Bačice od hradu Bítova a věnoval je Hankovi ze Zap. Následně je obratem prodal Janu Zelenému z Říčan, který byl vlastníkem krhovského panství a tak se staly Udeřice součástí krhovského panství.[6]
V roce 1643 prodal Jindřich Zahradecký krhovské panství i s Bačicemi, Udeřicemi, Račicemi, Oduncem, Zárubicemi a Litovanami Janu Arnoštovi ze Scharfenberku.[7] Následně pak panství v Krhově získal Ondřej Roden z Hirzenau, tomuto rodu panství patřilo až do roku 1825. V roce 1826 majetek získal Hubert z Harnoncourtu[8] a v roce 1845 pak Jiří Sina. Od roku 1882 je byl majitelem Antonin Dreher.[9]
Územněsprávně byly Udeřice v letech 1869–1900 vedeny jako osada Bačic v okrese krumlovském, v letech 1910–1930 jako obec v tomtéž okrese, od roku 1950 jako obec v okrese moravskobudějovickém a od roku 1961 jako část obce Bačic v okrese Třebíč.[10]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Roku 1835 vykázala obec 15 domů a 119 obyv.[5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 131 | 120 | 127 | 124 | 120 | 118 | 132 | 113 | 116 | 115 | 115 | 102 | 99 | 73 | 73 |
| Počet domů | 17 | 20 | 19 | 21 | 22 | 21 | 27 | 31 | 31 | 29 | 28 | 29 | 29 | 30 | 28 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. Praha: Academia, 1980. 964 s. Kapitola Udeřice, s. 629.
- ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 249. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček.
- ↑ a b c DVORSKÝ, František. Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek, 1916. 336 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 304–305.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. S. 46–48.
- ↑ Historie [online]. Krhov: Obec Krhov [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.
- ↑ Z historie [online]. Hrotovice: Město Hrotovice [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. OCLC 558971405 S. 140–145.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 543.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Udeřice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Udeřice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Obec Bačice – Historie obce