Ulric Neisser

Ulric Neisser
Ulric Neisser
Narození	8. prosince 1928; Kiel
Úmrtí	17. února 2012 (ve věku 83 let); Ithaca
Povolání	psycholog a vysokoškolský učitel
Alma mater	Harvardova univerzita (do 1956)
Témata	psychologie
Ocenění	Guggenheimovo stipendium; Honorary Fellow of the British Psychological Society
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Ulric Gustav Neisser (8. prosince 1928, Kiel, Německo – 17. února 2012, Ithaca, New York) byl americký psycholog .

Narodil se v Německu, ale jeho rodina odešla roku 1933 do USA, po nástupu nacistů.

Byl profesorem Cornellovy univerzity, představitel kognitivní psychologie a 32. nejcitovanější psycholog 20. století.^[1] Zaobíral se především tématy paměti a inteligence. Byl silně ovlivněn dílem psychologů Jamese Gibsona a jeho ženy Eleanor Gibsonové, jejich zkoumání percepce viděl jako velký impuls k rozvoji kognitivní teorie. Kritizoval také starší generaci kognitivivců za nízkou "ekologickou validitu" jejich díla, čímž mínil, že svých výsledků dosáhli pozorováním nepřirozených situací v nepřirozených (tedy laboratorních) podmínkách.

Bibliografie

Cognitive psychology (1967)
Cognition and reality: principles and implications of cognitive psychology (1976)
Memory observed: remembering in natural contexts (1982)
Concepts and conceptual development: ecological and intellectual factors in categorization (1987)
The Perceived self: Ecological and Interpersonal Sources of Self Knowledge (1993)
The remembering self: construction and accuracy in the self-narrative (1994)
Remembering reconsidered: ecological and traditional approaches to the study of memory (1995)
The rising curve: long-term gains in IQ and related measures (1998)

↑ Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152