Uzi
| Uzi | |
|---|---|
 | |
| Typ | samopal |
| Místo původu |  Izrael |
| Historie služby | |
| Ve službě | 1954 - dosud |
| Historie výroby | |
| Konstruktér | Uziel Gal[1] |
| Navrženo | 1950[2] |
| Výrobce | IMI (Israel Military Industries) |
| Výroba | 1950 - dosud |
| Vyrobeno kusů | 10 000 000+[3] |
| Varianty | Uzi, Mini Uzi, Micro Uzi |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | Prázdné zbraně
3,5 kg - s kovovou opěrkou 3,6 kg - s dřevěnou opěrkou |
| Délka | 470 mm (se zasunutou opěrkou) 650 mm (s vysunutou opěrkou) |
| Délka hlavně | 260 mm |
| Typ náboje | |
| Ráže |
|
| Kadence | 600 ran/min |
| Úsťová rychlost | 410 m/s |
| Účinný dostřel | 200 m |
| Zásobování municí |
|
Uzi je řada izraelských samopalů s otevřeným a dynamickým závěrem. Šlo o jednu z prvních zbraní, které využívaly konstrukci teleskopického závěru, který umožňuje, aby byl zásobník uložen v pistolové rukojeti, čímž zbraň je kratší.
První prototyp byl vyvinut na konci 40. let. Jeho konstruktérem byl izraelský důstojník Uziel Gal, po němž se samopal jmenuje. V 80. letech byly vyvinuty dva menší modely, Mini-Uzi a Micro-Uzi. Vyráběl se v licenci v Belgii a Německu.
Dodnes se vyrábí v Izraeli, používá ho izraelská armáda a je oblíbenou zbraní mnoha teroristických skupin. Je často zaměňován s americkým samopalem Ingram MAC-10 a obecně lze říct, že mezi laiky je výraz UZI "Uzík", "Uzina" používán pro libovolný samopal se zásobníkem umístěným v pistolové rukojeti.[zdroj?] Konstrukčně vychází z československého samopalu ZK476.
Popis
[editovat | editovat zdroj].jpg?lang=cs)
Samopal UZI využívá podobné konstrukční řešení jako československý samopal SA23. Je vyroben převážně z lisovaných ocelových dílů. Má zvláštní typ závěru, který obklopuje zadní část hlavně, což zmenšuje délku pouzdra závěru. Spojení pažbičky s objímkou pro zásobník dělá zbraň velmi kompaktní. Závěr je s předzápalem. Hlaveň má čtyři pravotočivé drážky vývrtu. Samopal má přepínač pro střelbu jednotlivými ranami nebo dávkou. Různé typy schránkových zásobníků mohou obsahovat od 10 do 50 nábojů (dle ráže). Dřevěná pažba nebo sklopná ramenní opěrka. Možnost střelby speciálních protitankových granátů, nasazovaných na úsťovou část hlavně.
Mini Uzi
[editovat | editovat zdroj]Tento samopal, určený pro speciální jednotky, vznikl v polovině 80. let. Konstrukčně se neliší od samopalu UZI, ale má menší délku a hmotnost. Sklopná ramenní opěrka je zjednodušena. Na pravé části úsťové části hlavně jsou dva zářezy vytvářející kompenzátor, který zmenšuje zdvih hlavně při střelbě dávkou. Používá schránkové zásobníky o kapacitě 20, 25 nebo 30 nábojů. Možnost střelby speciálních granátů, použití tlumiče a rovněž má hledí pro střelbu v noci.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŽUK, A. B. Pušky a samopaly. Praha: Naše Vojsko, 1992. ISBN 80-206-0150-3. S. 135.
- BISHOP, Chris. Příruční encyklopedie pěchotních střelných zbraní. Brno: Books, s. r. o., 1998. ISBN 80-7217-064-3. S. 32.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MILLER, David. The Illustrated Directory of 20th Century Guns. London: Salamander Books, 2001. ISBN 1-84065-245-4. OCLC 59522369 S. 391–393.
- ↑ GABOURY, David. The UZI Submachine Gun Examined. [s.l.]: Andrew Mowbray Publishing, Inc., 3 July 2017. ISBN 978-1931464765. S. 25.
- ↑ MCMANNERS, Hugh. Ultimate Special Forces. New York: DK Publishing, 2003. Dostupné online. ISBN 0-7894-9973-8. OCLC 53221575 S. 157.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Uzi na Wikimedia Commons - Samopal Uzi na Modern Firearms Archivováno 17. 3. 2009 na Wayback Machine., world.guns.ru
