Viktorie Švédská
| Viktorie | |
|---|---|
| švédská korunní princezna | |
_(cropped).jpg?lang=cs) Korunní princezna Viktorie | |
| Úplné jméno | Victoria Ingrid Alice Désirée |
| Tituly | vévodkyně västergötlandská |
| Křest | 27. září 1977 |
| Narození | 14. července 1977 (47 let) Stockholm,  Švédsko |
| Předchůdce | Karel XVI. Gustav |
| Sňatek | 19. června 2010 |
| Manžel | Daniel Švédský |
| Potomci | Estelle Švédská Oskar Švédský |
| Dynastie | Bernadotte |
| Otec | Karel XVI. Gustav |
| Matka | Silvia Švédská |
| Podpis | .gif?lang=cs){kind=small} |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Viktorie Švédská, korunní princezna, vévodkyně västergötlandská (švédsky Victoria, Sveriges kronprinsessa, hertiginna av Västergötland[1]; celým jménem Victoria Ingrid Alice Désirée[1]; * 14. července 1977, Stockholm[2]) je dcera Karla XVI. Gustava a Silvie Švédské a následnice švédského trůnu.
Pokud nastoupí na trůn, stane se čtvrtou švédskou vládnoucí královnou po Markétě Dánské, Kristýně Švédské a Ulrice Eleonoře Švédské.[3]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Původ
[editovat | editovat zdroj]Pochází z rodu Bernadotte.[4] Od roku 1979 je korunní princeznou.[3] V následnictví je před svým mladším bratrem. Její postavení bylo formálně stvrzeno s účinností od 1. ledna 1980, kdy přestal být upřednostňován mužský potomek.[5] Přes svého otce je i 196. dědičkou v pořadí na britský trůn.[6] Pokřtěna byla 27. září 1977 a jejími kmotry byli norský král Harald V., strýc z matčiny strany Ralf Sommerlath, nizozemská královna Beatrix a Viktoriina teta Désirée, baronka Silfverschiöld.[2][7]
Vzdělání
[editovat | editovat zdroj]Absolvovala státní základní školu a gymnázium ve Stockholmu. V letech 1996–1997 studovala na francouzské Université Catholique de l'Ouest v Angers, na podzim 1997 pak následoval zvláštní studijní program jako součást práce pro švédský parlament.[2] V průběhu let 1998–2000 žila Viktorie ve Spojených státech, kde studovala různé předměty na Yaleské univerzitě v Connecticutu. V květnu 1999 působila na švédské ambasádě ve Washingtonu a v červnu a září 2002 na newyorském sídle Organizace spojených národů.[2]
Po studiu Švédské akademie národní obrany absolvovala studijní program ve Švédské mezinárodní agentuře rozvojové spolupráce (Sida). V roce 2003 pokračovala její studia návštěvou nejen švédských podniků, ale i absolvováním povinné vojenské služby. V roce 2005 studovala na Stockholmské univerzitě. Od září 2006 do června 2007 absolvovala program ministerstva zahraničních věcí pro diplomaty. V roce 2007 soukromě studovala francouzštinu a absolvovala stáž ve stálém zastoupení Švédska při Evropské unii.[2] V červnu 2009 získala titul bakaláře na Uppsalské univerzitě.[8]
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]
V červenci 1995 učinila při příležitosti svých osmnáctých narozenin své první veřejné vystoupení, neboť od tohoto dne může vystupovat jako hlava státu v případě, že se její otec – panovník nenachází v zemi.[9][10] V den jejích narozenin – zvaný Viktoriin den – se konají každoročně veřejné oslavy.[11]
Její první přítel byl Daniel Collert, který pocházel ze stejných společenských kruhů a byl její spolužák. Jejich přátelský vztah se prohloubil v polovině devadesátých let. V roce 1998 se přestěhovala do Spojených států a překonala anorexii a Collert se přestěhoval s ní.[12] V září 2000 byl její vztah s Collertem veřejně potvrzen v jejím rozhovoru u příležitosti výstavy Expo 2000.[13] Dvojice se rozešla v roce 2001.[14]
V květnu 2002 informoval švédský deník Expressen, že Viktorie má nového přítele – Daniela Westlinga, který byl jejím osobním trenérem.[15] Již od počátku bylo zřejmé, že Westlingovi není zájem médií příjemný. V únoru 2009 se objevily informace o přípravě sňatku. Švédská právní úprava stanovuje, že v případě, kdy se král obrátí na vládu se žádostí o schválení sňatku, musí vláda sňatek schválit. V případě sňatku, který nebyl odsouhlasen, dochází ke ztrátě následnického práva.[16] Dne 24. února 2009 vláda sňatek korunní princezny a Daniela Westlinga schválila.[17] Dnem sňatku, jehož se zúčastnilo přes tisíc hostů včetně aristokratů z celého světa, byl 19. červen 2010, kdy její rodiče oslavili své 34. výročí svatby.[18]
Dne 23. února 2012 se jim narodila dcera Estelle Silvia Ewa Mary, která se stala po své matce druhá v pořadí následnictví na švédský trůn. Ve středu 2. března 2016 ve 20:28 přišel na svět druhý potomek – syn Oscar Carl Olof.[19]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Švédská vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Královský rodinný řád krále Karla XVI. Gustava- Pamětní medaile jubilea krále Karla XVI. Gustava – 30. dubna 1996
Pamětní medaile rubínového jubilea krále Karla XVI. Gustava – 15. září 2013
.png?lang=cs){kind=small}
Zahraniční vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
velkokříž Řádu svatého Olafa – Norsko, 1995
rytíř Řádu slona – Dánsko, 14. července 1995
Řád kříže země Panny Marie I. třídy – Estonsko, 11. září 1995[20]
velkokříž Řádu bílé růže – Finsko, 1996
velkodůstojník Řádu litevského knížete Gediminase – Litva, 21. listopadu 1995
velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku – Rakousko, 1997[21]
velkokříž Řádu Leopoldova – Belgie, 2001
velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo – Německo, 20. května 2003
velkostuha Nejvyššího řádu renesance – Jordánsko, 7. října 2003
velkokříž Řádu islandského sokola – Island, 7. září 2004[22]
velkodůstojník Řádu tří hvězd – Lotyšsko, 31. března 2005
velkokomtur Řádu obránce říše – Malajsie, 14. září 2005
velkokříž Řádu chryzantémy – Japonsko, 23. května 2007
velkokříž Řádu Jižního kříže – Brazílie, 5. září 2007[23]
velkokříž Řádu Stará planina – Bulharsko, 9. října 2007
velkokříž Řádu rumunské hvězdy – Rumunsko, 11. března 2008[24]
velkokříž Řádu Adolfa Nasavského – Lucembursko, 15. dubna 2008
velkokříž Řádu cti – Řecko, 21. května 2008
Řád bílé hvězdy I. třídy – Estonsko, 18. června 2011[25]
velkodůstojník Řádu republiky – Tunisko, 4. listopadu 2015
velkokříž Řádu za zásluhy – Chile, 10. května 2016
velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 2. listopadu 2018[26]
vyšší I. třída Řádu za zásluhy v diplomatických službách – Jižní Korea, 14. června 2019
velkokříž Národního řádu za zásluhy – Francie
důsotjník Řádu Grimaldiho – Monako
_-_SMN.svg?lang=cs){kind=small}
_-_ribbon_bar.gif?lang=cs){kind=small}
_Grand_Gwanghwa_Medal_ribbon.gif?lang=cs){kind=small}
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Victoria, Crown Princess of Sweden na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Sveriges Kungahus. H.K.H. Kronprinsessan Victoria [online]. [2010] [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-23. (švédsky)
- ↑ a b c d e Sveriges Kungahus. Biography [online]. [2010] [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29. (anglicky)
- ↑ a b HUI LIN, Joy. Victoria Ingrid Alice Desiree – Future Monarch of Sweden. S. 28 (52). Swedish Bulletin [online]. 2010 [cit. 2010-06-21]. S. 28 (52). Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Sveriges Kungahus. The Bernadotte Dynasty [online]. [2010] [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29. (anglicky)
- ↑ BRICARDOVÁ, Isabelle. Monarchie moderní Evropy: Lexikon panovnických rodů. Praha: Brána, 2002. ISBN 80-7243-143-9. S. 328.
- ↑ CONRADI, Peter. The next Queen Victoria, the glamour model and a right royal scandal. The Sunday Times [online]. 2010-03-23 [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-05-30. (anglicky)
- ↑ The bridal couple: Crown Princess Victoria of Sweden [online]. [2009] [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-13. (anglicky)
- ↑ Sveriges Kungahus. Kronprinsessan tar examen vid Uppsala universitet [online]. 2009-06-02] [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29. (švédsky)
- ↑ Sveriges Kungahus. H.R.H. Crown Princess Victoria [online]. [2010] [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29. (anglicky)
- ↑ Ustanovení čl. 3 Hlavy 5 Ústavy Království Švédska [online]. [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-15. (anglicky)
- ↑ Victoriadagen [online]. [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-19. (anglicky)
- ↑ Pojkvännerna. Aftonbladet [online]. 2003-01-12 [cit. 2010-06-21]. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ Victoria bekräftar: Daniel är min pojkvän. Aftonbladet [online]. 2000-09-04 [cit. 2010-06-21]. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ Freund gab Trennung bekannt. News.at [online]. 2001-08-11 [cit. 2010-06-21]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Victoria & Daniel - ett par sedan 2002. Expressen [online]. 2009-02-24 [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-14. (švédsky)
- ↑ Ustanovení čl. 5 Následnického řádu [online]. [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-28. (anglicky)
- ↑ VARIN, Andra. Sweden's Crown Princess Victoria to Wed Commoner. AOL News [online]. 2010-06-17 [cit. 2010-06-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CRAIG, Olga; O'MAHONY, Paul. Sweden celebrates the wedding of Crown Princess Victoria. Telegraph.co.uk [online]. 2010-06-19 [cit. 2010-06-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.kungahuset.se [online]. [cit. 2016-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online.
- ↑ 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, s. 1133 Dostupné online
- ↑ Archivovaná kopie. web.archive.org [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-25.
- ↑ DOU 6/09/2007 - Pg. 7 - Seção 1 | Diário Oficial da União | Diários Jusbrasil. Jusbrasil [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (portugalsky)
- ↑ Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktorie Švédská na Wikimedia Commons - (anglicky)(švédsky) Oficiální stránky Královského dvora
- (švédsky) Oznámení zasnoubení
- Bernadottové
- Švédské princezny
- Švédské vévodkyně
- Absolventi Yaleovy univerzity
- Absolventi Uppsalské univerzity
- Nositelé Čestného odznaku Za zásluhy o Rakousko II. třídy
- Nositelé velkokříže Řádu Leopolda (Belgie)
- Nositelé velkokříže Řádu Jižního kříže
- Nositelé velkokříže Řádu Stará planina
- Nositelé velkokříže Řádu za zásluhy (Chile)
- Nositelé Řádu za zásluhy v diplomatických službách I. vyšší třídy
- Rytíři Řádu slona
- Nositelé Řádu kříže země Panny Marie I. třídy
- Nositelé Řádu bílé hvězdy I. třídy
- Nositelé Velkokříže Řádu za zásluhy
- Nositelé Velkokříže speciální třídy Záslužného řádu Německa
- Nositelé velkokříže Řádu cti (Řecko)
- Nositelé velkokříže Řádu chryzantémy
- Nositelé Nejvyššího řádu renesance
- Nositelé velkokříže Řádu islandského sokola
- Rytíři velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku
- Velkodůstojníci Řádu tří hvězd
- Velkodůstojníci Řádu litevského velkoknížete Gediminase
- Nositelé velkokříže Řádu Adolfa Nasavského
- Nositelé Řádu obránce říše
- Nositelé Řádu Grimaldiů
- Rytíři velkokříže Řádu svatého Olafa
- Nositelé velkokříže Řádu rumunské hvězdy
- Nositelé Řádu republiky (Tunisko)
- Nositelé Řádu drahocenné koruny
- Narození v roce 1977
- Narození 14. července
- Narození ve Stockholmu