Přeskočit na obsah

Vladimír Smutný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. MgA. Vladimír Smutný
Vladimír Smutný v roce 2010
Vladimír Smutný v roce 2010
Narození13. července 1942 (82 let)
Praha,
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
NárodnostČeši
Alma materFAMU
Povoláníkameraman
Ocenění8 Českých lvů za nejlepší kameru
medaile Za zásluhy I. stupně (2024)
DětiBarbora Smutná, Viktor Smutný, Marie Smutná, Robert Smutný
PříbuzníJitka Smutná (sestra)[1]
Eduard Smutný (bratr)
Tomáš Smutný (bratr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Smutný (* 13. července 1942 Praha) je český kameraman a fotograf, držitel osmi Českých lvů za nejlepší kameru. Mezi filmy, na kterých spolupracoval, patří oscarový Kolja (1996, Cena za kameru v Madridu), Smrt krásných srnců (1986), Skalpel, prosím (1985), Tmavomodrý svět (2001), Tobruk (2008), Po strništi bos (2017) nebo Nabarvené ptáče (2019).

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec pracoval jako fotograf a strýc byl kameramanem krátkometrážních filmů. Po absolvování Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění oboru kamera začal pracovat jako reklamní fotograf v podniku Tesla Holešovice a zároveň byl zaměstnán u Krátkého filmu Praha. Roku 1974 se stal pomocným kameramanem na Barrandově. Jeho první prací v roli hlavního kameramana byl film Julia Matuly Poslední vlak z roku 1982. Dlouhodobě spolupracuje s režiséry Janem Svěrákem nebo Jaroslavem Soukupem.

Od 90. let spolupracoval na řadě zahraničních projektů, například seriálu Barun Gold (1991, Nizozemsko), filmech Love Lies Bleeding (1999), Triceratops/River Adventure Quere Line Videos (1999, oba USA), The Vij (2009, Rusko) nebo seriálové řadě komisaře Maigreta (1991–2005, Francie).

Osmého Českého lva za nejlepší kameru obdržel za Marhoulův černobílý snímek Nabarvené ptáče z roku 2019. Inspirací pro technické pojetí filmu se pro něj stala Vláčilova Marketa Lazarová, kterou zhlédl v roce 1969, a uvedl: „Byl to pro mě takový zážitek, že jsem se o něco takového chtěl pokusit sám.“ [2]

V prosinci 2017 byl jmenován profesorem pro obor Filmové, televizní a fotografické umění a nová média se zaměřením Kamera na Akademii múzických umění.[3][4]

V roce 2024 byl oceněn medailí Za zásluhy I. stupně, za zásluhy v oblasti umění.

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní kameraman

[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční projekty – výběr

[editovat | editovat zdroj]
  • 1992 – La peur (Francie)
  • 1994 – Bruin goud (Nizozemsko)
  • 1998 – Winter 89 (Nizozemsko)
  • 1999 – Maigret (1999–2005, 11 dílů, seriál, Francie)
  • 1999 – Love lies bleeding (USA)
  • 2004 – Bel ami (Belgie)
  • 2005 – The Headsman (Německo)
  • 2009 – The Viy (Rusko)
  • 2009 – Ženy mojho muža (Slovensko)

Výběr ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Český lev za nejlepší kameru (8 cen)

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ponižující byl vlastní strach, říká o zkušenosti s StB Jitka Smutná. iDNES.cz [online]. 2017-06-07 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ Vladimír Smutný: Inspirovala mě Marketa Lazarová. V Nabarveném ptáčeti jsem se chtěl pokusit o takový obraz. Český rozhlas, Vltava [online]. Český rozhlas, 2020-03-08 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ Zeman jmenoval 52 profesorů. Odsouhlasil všechny navržené kandidáty. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-12-13 [cit. 2018-01-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ Jiří Ovčáček. Prezident republiky podepsal jmenovací dekrety nových profesorů [online]. Pražský hrad / Prezident ČR, 2017-12-13 [cit. 2018-01-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Český lev za nejlepší kameru
Jaroslav Brabec (1993) • F. A. Brabec (1994) • Juraj Šajmovič (1995) • F. A. Brabec (1996) • Vladimír Smutný (1997) • Martin Štrba (1998) • Jiří Macák, Jaroslav Brabec, Martin Čech (1999) • F. A. Brabec (2000) • Vladimír Smutný (2001) • Jaroslav Brabec (2002) • Vladimír Smutný (2003) • Vladimír Smutný (2004) • Diviš Marek (2005) • Jaromír Šofr (2006) • Ramunas Greičius (2007) • Vladimír Smutný (2008) • Karl Oskarsson (2009) • Jaromír Kačer (2010) • Vladimír Smutný (2011) • Adam Sikora (2012) • Martin Štrba (2013) • Štěpán Kučera (2014) • Petr Koblovský (2015) • Martin Štrba (2016) • Vladimír Smutný (2017) • Diviš Marek (2018) • Vladimír Smutný (2019) • Martin Štrba (2020) • Štěpán Kučera (2021) • Jan Baset Střítežský (2022) • Filip Marek (2023)
Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu
František Vláčil (1993) • Jan Švankmajer (1994) • Karel Kachyňa (1995) • Jiří Menzel (1996) • Miloš Forman (1997) • Jiří Krejčík (1998) • Miroslav Ondříček (1999) • Věra Chytilová (2000) • Otakar Vávra  (2001) • Juraj Jakubisko (2002) • Theodor Pištěk (2003) • Stella Zázvorková (2004) • Jan Němec (2005) • Ivan Passer (2006) • Vojtěch Jasný (2007) • Juraj Herz (2008) • Jana Brejchová (2009) • Zdeněk Svěrák (2010) • Josef Somr (2011) • Karel Černý (2012) • Vladimír Körner (2013) • Drahomíra Vihanová (2014) • Stanislav Milota (2015) • Eva Zaoralová a Jiří Bartoška (2016) • Alois Fišárek (2017) • Věra Plívová-Šimková (2018) • Jaromír Kallista (2019) • Hynek Bočan (2020) • Ivo Špalj (2021) • Marcela Pittermannová (2022) • Vladimír Smutný (2023)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vladimír_Smutný&oldid=24364642“