Vysočanský sjezd KSČ
Vysočanský sjezd KSČ (fakticky 14., mimořádný sjezd KSČ nebo jen Mimořádný sjezd KSČ; řádný 14. sjezd KSČ se konal roku 1971) byl mimořádný stranický sjezd tehdy vládnoucí Komunistické strany Československa konaný v ČSSR krátce po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa 22. srpna 1968.[1]
Dobové souvislosti a výsledky sjezdu
[editovat | editovat zdroj]Během pražského jara v roce 1968 probíhala volba delegátů na chystaný mimořádný 14. sjezd KSČ, který se měl konat v září 1968. Složení delegátů odráželo posilování pozic reformně orientovaných komunistů. Když 21. srpna Československo obsadila vojska Varšavské smlouvy, svolali tito delegáti spontánně mimořádný sjezd. Konal se v Praze-Vysočanech, v jídelně závodu ČKD Elektrotechnika v utajení před okupačními vojsky. Sjezdu předsedal Věněk Šilhán. Přijal rezoluce odsuzující okupaci, požadující návrat unesených vedoucích představitelů státu a zvolil nově členy Ústředního výboru Komunistické strany Československa, přičemž jednoznačně se prosadilo reformní křídlo. Naopak neprošel návrh na vystoupení z Varšavské smlouvy a vyhlášení neutrality.[2][3][4]
Sjezdu se účastnilo 1192 delegátů z celkového počtu 1543 (účast 77,4 %). Ovšem na Vysočanském sjezdu bylo přítomno jen cca 10 % delegátů ze Slovenska, což se později za počínající normalizace stalo jedním z hlavních argumentů pro zneplatnění tohoto sjezdu. Ve dnech 26.–28. srpna 1968 se konal mimořádný sjezd Komunistické strany Slovenska, kde byl prvním tajemníkem zvolen Gustáv Husák a kde byl vysloven distanc vůči závěrům Vysočanského sjezdu, přičemž důraz byl kladen na provedení federalizace Československa. Dne 31. srpna 1968 na základě výsledků jednání v Moskvě (Moskevský protokol) i celostátní ÚV KSČ odmítl závěry Vysočanského sjezdu, souhlasil s „dočasným pobytem vojsk“ a provedl personální změny (do ÚV KSČ kooptováni Gustáv Husák, Ludvík Svoboda a dalších 80 osob). V listopadu 1968 pak ÚV KSČ rozhodl odložit plánovaný 14. sjezd KSČ.[5][6]
14. sjezd KSČ se nakonec sešel až v roce 1971 a probíhal již zcela v režii aktérů normalizačního režimu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Komunistická strana Československa (KSČ) stranické orgány - sjezd KSČ [online]. totalita.cz [cit. 2012-02-17]. Dostupné online.
- ↑ URBAN, Zdeněk et al. Československé dějiny v datech. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1987. S. 540.
- ↑ MALÍŘ, Jiří a kol. Politické strany: vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu v letech 1861–2004. 2. díl. Období 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1260.
- ↑ Vysočanský sjezd KSČ [online]. janpalach.cz [cit. 2012-02-17]. Dostupné online.
- ↑ URBAN, Zdeněk et al. Československé dějiny v datech. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1987. S. 540–541.
- ↑ MALÍŘ, Jiří a kol. Politické strany: vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu v letech 1861–2004. 2. díl. Období 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1260–1261.
