Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB – Technická univerzita Ostrava) | |
---|---|
Vysoká škola báňská v Ostravě | |
Logo | |
Rektorát VŠB-TUO | |
Zkratka | VŠB–TUO[1] |
Rok založení | 1849 |
Typ školy | veřejná[2] |
Vedení | |
Rektor | prof. RNDr. Václav Snášel, CSc. |
Prorektorka pro studium | Ing. Zdeňka Chmelíková, Ph.D. |
Prorektorka pro vědu a výzkum | prof. Mgr. Jana Kukutschová, Ph.D. |
Prorektor pro strategii a spolupráci | doc. Ing. Igor Ivan, Ph.D. |
Prorektor pro kvalitu a investiční výstavbu | prof. Ing. Radim Čajka, CSc. |
Kvestorka | Ing. Gabriela Mechelová |
Kancléřka | Ing. Daniela Vedrová |
Předsedkyně AS | doc. Mgr. Petr Kovář, Ph.D. |
Počty akademiků (k roku 2020[3]) | |
Bakalářských studentů | 6749 |
Magisterských studentů | 3263 |
Doktorandů | 1075 |
Akademických pracovníků | 956 |
Vědeckých pracovníků | 517 |
Další informace | |
Počet fakult | 7 |
Sídlo | Ostrava |
Adresa | 17. listopadu 2172/15, Ostrava, 708 00, Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°49′59,88″ s. š., 18°9′50,4″ v. d. |
https://www.vsb.cz/ | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB–TUO) navazuje na činnost Báňské akademie (pozdější Vysoké školy báňské) v Příbrami, která byla v roce 1945 přesunuta z Příbrami do Ostravy. VŠB-TUO propojuje technické, ekonomické, přírodovědné a umělecké obory v moderních studijních programech, reagujících na skutečné problémy současnosti. Rektorem je od 1. září 2017 prof. RNDr. Václav Snášel, CSc.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Báňská akademie v Příbrami
[editovat | editovat zdroj]Vznik školy spadá do poloviny 19. století, kdy vyvrcholily dlouholeté snahy o zřízení učiliště, které by sloužilo k výchově báňských odborníků. Montánní učiliště v Příbrami (Montan-Lehranstalt in Příbram) bylo zřízeno na základě císařského dekretu z 23. ledna 1849 a první studijní ročník byl slavnostně zahájen 10. listopadu téhož roku.[4] Od doby založení bylo možné na škole studovat dva kurzy, a to hornický nebo hutnický. V roce 1865 přijala škola název Báňská akademie v Příbrami (Bergakademie in Příbram). Přestože soukromé horní závody vysokoškolské vzdělání v báňských oborech podceňovaly, jeho význam se v důsledku stále častějších důlních katastrof zdůrazňoval.
Rozhodnutím z 27. prosince 1894 byla báňská akademie postavena na roveň vysokým školám.[4] Podle statutu z roku 1895 za vedení akademie, stejně jako na ostatních vysokých školách, odpovídal rektor volený členy profesorského sboru. Profesoři příbramské báňské akademie tak byli zrovnoprávněni s profesory vysokých škol technických, avšak k jejímu dobudování jako plnoprávné vysoké školy došlo až na základě nového statutu vydaného v roce 1904, který byl společný pro báňské akademie v Leobenu a Příbrami. Nově vydaná legislativa změnila také název Báňské akademie v Příbrami na Vysoká škola báňská v Příbrami (Montanistische Hochschule in Příbram).
Mezi světovými válkami
[editovat | editovat zdroj]Významným mezníkem pro další vývoj školy bylo vyhlášení samostatného Československa v roce 1918 a zavedení českého vyučovacího jazyka o rok později. Mezi nejzávažnějšími otázkami, kterými se již od 20. let 20. století zabývali všichni rektoři, bylo prosazení požadavku na přeložení VŠB z Příbrami jako samostatné vysoké školy do Prahy,[5] k čemuž ovšem během celého prvorepublikového období nedošlo. Přesto VŠB v Příbrami získala v tomto období v systému vysokoškolského technického vzdělávání významné postavení a podstatným způsobem přispěla k rozvoji vědeckého poznání nejen v tradičních báňských oborech, ale také v oblastech strojnictví, elektrotechniky a přírodních věd. Uzavřením českých vysokých škol v listopadu 1939 skončila etapa VŠB v jejím příbramském období, a to právě v době, kdy se připravovala na oslavy 90. výročí svého vzniku.
Přeložení do Ostravy, vývoj do roku 1989
[editovat | editovat zdroj]Po osvobození Československa v roce 1945 obnovila VŠB v Příbrami svou činnost hned v květnu, ale na základě dekretu prezidenta republiky Edvarda Beneše z 8. září 1945 byla přeložena z Příbrami do Ostravy.[6] Výuka zimního semestru studijního roku 1945/1946 byla v Ostravě zahájena v listopadu 1945. Další vývoj VŠB v Ostravě, stejně jako celého československého vysokého školství, byl ovlivněn vydáním nového zákona o vysokých školách v roce 1950. Nový zákon představoval zásadní změnu dosavadní struktury vysokoškolského vzdělávacího systému. Ve svém důsledku podřídil vysoké školy státnímu dohledu a fakticky zrušil akademické svobody. Nová zákonná úprava z roku 1950 změnila zásadním způsobem také vnitřní strukturu VŠB v Ostravě. Od studijního roku 1951/1952 byly zřízeny fakulty hornická a hutnická. Přičleněním Vysoké školy strojní v Brušperku vznikla na VŠB Fakulta báňského strojnictví[7] (od roku 1968 Fakulta strojní). V roce 1953 byly zřízeny ještě další dvě fakulty, a to Fakulta ekonomicko-inženýrská (zrušena v roce 1959) a Fakulta geologická (roku 1959 sloučena s Fakultou hornickou). Od padesátých let 20. století postupně docházelo ke vzniku nových studijních oborů a specializací, v reakci na požadavky průmyslové praxe vyvolané výrazným rozvojem nejen v tradičních báňských disciplínách, ale rovněž v oblasti strojních oborů a elektrotechniky. Významným momentem ve vývoji školy bylo zahájení její činnosti v nově vybudovaném areálu v Ostravě-Porubě v roce 1973. VŠB v Ostravě se postupně přeměnila z klasické montánní školy na vysokou školu polytechnického charakteru, k čemuž napomáhal rozvoj disciplín a oborů, které ve stále vyšší míře využívaly výpočetní techniku. Rozvoj ekonomických oborů na VŠB v Ostravě vyústil v roce 1977 ve zřízení ekonomické fakulty. Téhož roku došlo současně k přejmenování Fakulty strojní na Fakultu strojní a elektrotechnickou.
Po roce 1989
[editovat | editovat zdroj]Celospolečenské události v listopadu 1989 a následný politický vývoj znamenaly pro československé vysoké školství opětovný návrat k autonomii a akademickým svobodám. V první polovině devadesátých let 20. století prošla VŠB v Ostravě rozsáhlou transformací. Změna studijních oborů byla vyvolána restrukturalizací hutních odvětví a útlumovým programem v hornictví. Při zachování tradičních oborů, v nichž si VŠB v Ostravě po desetiletí udržovala výhradní postavení, bylo nutné zaměření na další obory využívající nové technologie a materiály. Fakulty tak v náplni jednotlivých studijních programů musely reagovat na aktuální potřeby pracovního trhu. Otevření hranic umožnilo navázání kontaktů a uzavření smluv se zahraničními univerzitami a výzkumnými pracovišti a zapojení školy do mezinárodních vědecko-výzkumných programů.
Změna tradičního názvu Hutnické fakulty na Fakultu metalurgie a materiálového inženýrství v roce 1991 souvisela s její novou koncepcí a zaměřením vědecko-pedagogické činnosti do oblasti materiálových věd. Ve stejném roce došlo k rozdělení Fakulty strojní a elektrotechnické na samostatnou fakultu strojní a elektrotechnickou (od roku 1993 Fakulta elektrotechniky a informatiky).[8] V roce 1994 byl tradiční historický název školy doplněn na VŠB – Technická univerzita Ostrava. Dlouholetá tradice výuky oborů v oblasti stavitelství a geotechniky se stala základem pro zřízení samostatné Fakulty stavební v roce 1997. Více než třicetiletý rozvoj oboru technika požární ochrany a bezpečnost v průmyslu spolu s požadavky praxe na přípravu vysokoškolsky vzdělaných odborníků v oblasti bezpečnostního inženýrství zapříčinil vznik Fakulty bezpečnostního inženýrství v roce 2002.
V roce 2006 byla otevřena Nová aula, čímž škola získala vlastní reprezentativní prostory pro pořádání slavnostních shromáždění, promocí, odborných konferencí a kulturních akcí.
Vzrůstající zájem ze strany studentů o moderní technologie v oblasti informačních a telekomunikačních technologií společně s nedostatkem prostor pro kvalitní rozvoj výuky bezprostředně spojené s výzkumem vedl k výstavbě nové budovy Fakulty elektrotechniky a informatiky, jež byla otevřena v roce 2013. Od roku 2013 je zaměstnancům a studentům univerzity k dispozici univerzitní mateřská škola s kapacitou 60 dětí, která se nachází v samém srdci kampusu.
Se vznikem dalších odborných pracovišť bylo v rámci univerzitního kampusu v Ostravě-Porubě vybudováno kvalitní zázemí odpovídající jejich potřebám. Svou úspěšnou vědeckou činnost zde vyvíjí specializovaná pracoviště Výzkumné energetické centrum, Centrum nanotechnologií, Centrum ENET (Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie) a Institut environmentálních technologií, které dohromady tvoří vysokoškolský ústav Centrum energetických a environmentálních technologií. Na základě dlouholetých vědecko-výzkumných aktivit v oblasti informačních technologií vzniklo v roce 2015 Národní superpočítačové centrum IT4Innovations. Škola provozuje dva superpočítače: Barboru (zprovozněný na podzim 2019) a Karolinu (2021, tehdy nejvýkonnější superpočítač v ČR[9], v roce 2024 112. nejvýkonnější superpočítač na světě[10]), a také specializovaný systém pro výpočty umělé inteligence NVIDIA DGX-2 (spuštěn na jaře 2019).
V roce 2021 byla v kampusu VŠB-TUO zahájena výstavba nové budovy Ekonomické fakulty a dále objektu Centra energetických a environmentálních technologií. V září 2024 byla budova otevřena a byl v ní zahájen nový akademický rok. Stará budova byla ve špatném technickém stavu a bude určena k prodeji v aukci.[11]
Vývoj názvu
[editovat | editovat zdroj]- 1849 – Montánní učiliště v Příbrami
- 1865 – Báňská akademie v Příbrami
- 1904 – Vysoká škola báňská v Příbrami
- 1945 – Vysoká škola báňská v Ostravě
- 1995 – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Současný název:
- Oficiální název: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
- Zkratka: VŠB – Technická univerzita Ostrava, VŠB-TUO
Zaměření školy
[editovat | editovat zdroj]VŠB-TUO směřuje mezi přední české a evropské univerzity nabízející technické, přírodovědné a ekonomické vzdělání, produkující aplikovaný i základní výzkum a zajišťující potřebný odborný poradenský, konzultační a expertizní servis průmyslu, bankovnímu i podnikatelskému sektoru včetně nabídky celoživotního vzdělání. Absolventi univerzity si najdou práci často již během studií, školu každý rok úspěšně absolvuje kolem 3000 studentů. Univerzita podporuje studentské aktivity – vlastní podnikání, studium v zahraničí či studentské organizace. VŠB – Technická univerzita Ostrava spolupracuje s řadou českých a zahraničních univerzit a také s firmami.
Fakulty
[editovat | editovat zdroj]VŠB-TUO poskytuje vzdělání v rámci sedmi fakult (seřazeno podle roku založení):
- Hornicko-geologická fakulta (HGF): 1716
- Fakulta materiálově-technologická (FMT): 1849
- Fakulta strojní (FS): 1950
- Ekonomická fakulta (EKF): 1977
- Fakulta elektrotechniky a informatiky (FEI): 1991
- Fakulta stavební (FAST): 1997
- Fakulta bezpečnostního inženýrství (FBI): 2002
Výzkum a vývoj
[editovat | editovat zdroj]VŠB-TUO patří mezi přední vědecko-výzkumná pracoviště v České republice s výrazným dopadem na rozvoj a inovace v oblastech IT, energetiky, nových materiálů a environmentálního inženýrství. VŠB-TUO je důležitou součástí rozvoje a inovačních aktivit Moravskoslezského kraje i České republiky. Výsledky a hodnocení univerzity svědčí o kvalitě a síle odborného lidského kapitálu.
Strategické oblasti výzkumu
[editovat | editovat zdroj]- Informační technologie
- Energetika
- Materiálové vědy
- Environmentální inženýrství
Dílčí vědecko-výzkumné směry
[editovat | editovat zdroj]- Inženýrství a technologie: elektrotechnika, strojní inženýrství, materiálové vědy a inženýrství, stavební inženýrství, bezpečnostní inženýrství, biomechanické a biomedicínské inženýrství, ochrana životního prostředí a brownfield management, chemické inženýrství, geologické inženýrství, geodézie a geoinformatika, automobilové a dopravní inženýrství, akustické inženýrství, nanotechnologie, aditivní technologie.
- Počítačové vědy a kyberneticko-fyzikální systémy: umělá inteligence, strojové učení, počítačové vidění a zpracování obrazu, softwarové a procesní inženýrství, vysoce výkonné počítání, vysoce výkonná analýza dat, výpočetní a aplikovaná matematika, průmysl 4.0, robotika.
- Energetika a suroviny: energie z obnovitelných zdrojů, akumulace energie, vysokokapacitní systémy pro ukládání energie, řízení energie s využitím metod umělé inteligence, energetická diagnostika, elektromobilita, zpracování energetických surovin.
- Ekonomické a finanční procesy: ekonomika, finance, manažerská věda, obchodní správa.
Základní i aplikovaný výzkum na špičkové úrovni se provádí na sedmi fakultách a ve dvou výzkumných centrech:
- IT4Innovations národní superpočítačové centrum
- Centrum energetických a environmentálních technologií
Ta se zabývají nejen realizací výzkumných a vývojových aktivit v oblasti základního a aplikovaného výzkumu, ale také následnou komercializací jejich výsledků. VŠB – Technická univerzita Ostrava podporuje vznik nových technologií a inovačních strategií.
Osobnosti a rektoři
[editovat | editovat zdroj]Jméno (narození – úmrtí) |
Nástup do úřadu | Opuštění úřadu |
---|---|---|
prof. Dr. mont. Ing. František Čechura, DrSc. (1887–1974) |
1945 | 1949 |
prof. RNDr. Rudolf Rost (1912–1999) |
1949 (pověřen vedením) |
1950 |
prof. Dr. techn. Ing. Vladimír Mydlarčík (1911–1974) |
1950 | 1955 |
prof. Ing. Bohumil Kaňkovský (1904–1959) |
1955 | 1959 |
prof. RNDr. Teofil Chlebovský (1917–1973) |
1959 | 1963 |
prof. RNDr. Bohuslav Růžička, CSc. (1921–1978) |
1963 | 1969 |
prof. RNDr. Oldřich Hajkr, DrSc., dr.h.c. (1919–1991) |
1969 | 1985 |
prof. Ing. Vladimír Mynář, DrSc. (* 1929) |
1985 | 1990 |
prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc., dr.h.c. (* 1943) |
1990 2003 |
1997 2010 |
prof. Ing. Václav Roubíček, CSc., dr.h.c. (1944–2010) |
1997 | 2003 |
prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. (* 1959) |
2010 | 2017 |
prof. RNDr. Václav Snášel, CSc. (* 1957) |
2017 | dosud |
Významní absolventi
[editovat | editovat zdroj]- Karel Heyrowský (1802–1863), profesor těžby, těžních zařízení a důlního měření 1849–1863
- Josef Theurer (1862–1928), profesor matematiky a fyziky 1895–1926, rektor Vysoké školy báňské v Příbrami
- František Mařík (1884–1966), profesor větracích zařízení
- Bohuslav Stočes (1890–1969), profesor geologie, rektor ve 30. letech, známý v Česku i zahraničí
- František Čechura (1887–1974), profesor důlního měření, rektor v letech 1945–1950
- Alois Říman (1896–1966), zakladatel důlního plánování
- Richard Doležal (1921–2005), profesor důlního procesního inženýrství
- Karel Mazanec (1925–2009), vysokoškolský pedagog, odborník v oboru nauky o kovech
- Petr Šnapka (* 1943), profesor ekonomie a managementu
- Jan Světlík (* 1958), podnikatel, mecenáš, vlastník společnosti Cylinders Holding
- Daniel Beneš (* 1970), manažer, generální ředitel a předseda představenstva ČEZ
- Michaela Žvaková (* 1979), manažerka, generální ředitelka a předsedkyně představenstva WITKOWITZ
- Evžen Tošenovský (* 1956), europoslanec, bývalý primátor Ostravy a hejtman Moravskoslezského kraje
Další významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Radomil Kittrich (1921–1993)
- František Pošepný (1836–1895)
- Radovan Krejčíř (* 1968)
- Zdeněk Chlopčík (* 1957)
Další informace
[editovat | editovat zdroj]- Art & Science – unikátní festival (spojení vědy a techniky) každoročně pořádaný univerzitou.
- Nová aula
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Přehled vysokých škol v ČR – 1. Veřejné vysoké školy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky - MŠMT.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Příloha č. 1 k zákonu č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. - Veřejné vysoké školy v České republice. Zákon o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky via ZakonyProLidi.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva o činnosti VŠB – TUO za rok 2020 [online]. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava [cit. 2021-10-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Oslava padesátiletého trvání horní akademie v Příbrami. S. 3. Národní listy [online]. 1899-11-03. S. 3. Dostupné online.
- ↑ Např. Svaz čs. horních a hutních inženýrů. S. 3. Lidové noviny [online]. 1923-06-30. S. 3. Dostupné online.
- ↑ HRBÁČEK, Jindřich. Vysoká škola báňská. S. 2. Svobodné noviny (dostupné online po registraci v NK ČR) [online]. 1945-09-01. S. 2. Dostupné online.
- ↑ Vysoká škola báňská v Ostravě. S. 448. Věstník ministerstva školství (dostupné online po registraci v NK ČR) [online]. Ministerstvo školství a kultury, 1952-12-10. S. 448.
- ↑ Vývoj názvu univerzity a fakult v čase [online]. VŠB - TUO Ostrava [cit. 2022-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Nejvýkonnější superpočítač v Ostravě i ČR bude mít jméno Karolina. Seznam Zprávy [online]. 2021-01-14 [cit. 2024-03-11]. Dostupné online.
- ↑ TOP500 List - June 2024 | TOP500. top500.org [online]. [cit. 2024-11-04]. Dostupné online.
- ↑ PAVLOVEC.NET. Nová budova Ekonomické fakulty VŠB, kterou jsme předali, přivítá studenty do akademického roku - GEMO a.s. Nová budova Ekonomické fakulty VŠB, kterou jsme předali, přivítá studenty do akademického roku. GEMO a.s. - [online]. 2024-09-12 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online.
- ↑ Osobnosti a rektoři VŠB-TUO [online]. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava [cit. 2018-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-09.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Seznam vysokých škol v Česku
- Planetárium Ostrava
- Univerzitní muzeum VŠB-TUO – kolekce uměleckých děl
- Geologický pavilon prof. F. Pošepného
- Geologický park
- Park ke 100. výročí vzniku Československa – založen VŠB-TUO
- Technika Run (VŠB – Technická univerzita Ostrava) – charitativní běh a závod, který každoročně organizuje VŠB
- Prométheus – měděný externí a interní reliéf
- Sochy Pedagogové a studenti – bronzové sousoší
- Zrození železa – pískovcový reliéf