Přeskočit na obsah

Wikov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: německé město Elsterwerda (dolnolužicky Wikow).
WIKOV
Wichterle & Kovářík
Logo
Logo
Prostějov, továrna na hospodářské stroje a slévárna firmy F. Wichterle po roce 1900
Prostějov, továrna na hospodářské stroje a slévárna firmy F. Wichterle po roce 1900
Základní údaje
Datum založení22. prosince 1918
Datum zániku1945
Osudfirma zanikla
ZakladateléFrantišek Wichterle, František a Josef Kováříkové
SídloProstějov, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Adresa sídlaProstějov, Česko (areál fabriky Wikov)
Charakteristika firmy
Oblast činnostistrojírenský
Produktyzemědělská technika, automobily
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prostějovská továrna Wichterle a Kovářík a.s., zkráceně WIKOV, byl strojírenský podnik v tehdejším Československu.[1]

Vznik firmy

[editovat | editovat zdroj]

Firma vznikla 22. prosince roku 1918 sloučením dvou prostějovských firem Wichterle a Kovářík. Firma Wichterle, kterou založil František Wichterle, vyráběla již od 80. let 19. století zemědělské stroje a postupně se rozrůstala. Do její činnosti patřily i opravy zemědělských strojů. V roce 1888 koupil František Wichterle jiný zkrachovaný podnik a svoji firmu rozšířil o další provozy včetně slévárny. Kromě zemědělských strojů firma vyráběla motory, parní kotle, ozubená kola, elektromotory, nástěnné výtahy či zařízení pro provoz jatek. Firma F. a J. Kovářík, kterou vlastnili bratři inženýři František a Josef Kováříkové, vyráběla od roku 1894 pluhy a nářadí na zpracování půdy, postupně přešla k obdobnému sortimentu, jako firma Wichterle. Ač byly tyto dvě firmy konkurenční, již za první světové války vzájemně spolupracovaly, což vedlo k jejich sloučení těsně po vzniku samostatné Československé republiky.

Výroba zemědělských strojů

[editovat | editovat zdroj]
Stacionární motor Wikov

Wikov nejenže pokračoval ve výrobě tradičních výrobků, ale postupně s rozvojem techniky docházelo k produkci dalších výrobků. Firma se stala největším výrobcem zemědělské techniky v Československu. V roce 1929 začala firma vyrábět zemědělské traktory. Za druhé světové války byla výroba zemědělských strojů a zařízení omezena a firmě byla vnucena výroba pro německé válečné hospodářství. V roce 1948 byla firma znárodněna a stal se z ní podnik Agrostroj Prostějov.

Výroba automobilů

[editovat | editovat zdroj]
Wikov 7-28 Sport

V roce 1924 začala z podnětu Ing. Dr. Františka Kováříka výroba automobilů Wikov, která však trvala jen do roku 1940. Cílem firmy byla malosériová produkce vozů pro bohaté zákazníky. Firma začala experimentovat s prvními prototypy automobilů v roce 1924, ty ale byly vyrobeny jen v počtu několika málo kusů (Wikov IV/16). Za první sériově vyrobené auto firmy Wikov se tak považuje až model Wikov 7/28 z roku 1925. Vzhledem k vysoké ceně vzniklo těchto automobilů nakonec jen 280 kusů.

Následoval technicky ještě dokonaleji provedený model Wikov 35 z roku 1932, jehož výhodou byla velmi dobrá aerodynamika. Ani tento vůz nezaznamenal výrazný prodejní úspěch, a za tři roky se vyrobilo jen 150 kusů. Zajímavostí je, že tento vůz byl již vybaven volantem na levé straně, tak jak to známe dnes, a to i přesto, že strany provozu byly změněny až později. Již ve 30. letech se ale o této změně uvažovalo a firma Wikov se na to připravila.

Sportovní vůz Wikov 35 "Kapka" - první aerodynamické vozidlo vyráběné v ČSR

Na podvozku modelu 35 vznikl vzhledově nejzajímavější vůz továrny Wikov - Kapka, což byl první aerodynamický vůz vyráběný v Československu a jeden z prvních na světě. Za celou dobu se ale vyrobily jen tři kusy (podle některých pramenů až 6). Problém tohoto vzhledově aerodynamického vozu byl v tom, že jeho skutečné aerodynamické vlastnosti nebyly příliš dobré, navíc přidané aerodynamické štíty zvýšily váhu vozu o více než 100 kg.

V roce 1933 bylo vyrobeno několik luxusních vozů typu Wikov 70 a v roce 1934 se začal vyrábět model Wikov 40, jehož vzniklo 330 kusů.

Celkově bylo ve firmě Wikov vyrobeno za dobu její existence asi jen 800 osobních automobilů a 100 nákladních, díky tomu jsou dnes vozy této značky vysoce ceněny mezi sběrateli.

Výroba automobilů Wikov v letech 1932-1937[2]

1932 1933 1934 1935 1936 1937 1932-7
osobní 81 54 58 39 25 7 264
nákladní 26 19 11 10 10 5 81
autobusy 5 1 1 2 9
speciální 2 2
celkem 112 73 70 52 35 14 356
  1. KVAPILOVÁ NOVÁKOVÁ, Michaela. Automobilka Wikov: síla-jistota-krása. 2. vyd. Prostějov: Muzeum Prostějovska v Prostějově, 2010. 80 s. ISBN 978-80-86276-33-5. 
  2. ŠUMAN-HREBLAY, Marián. Wikov (1925-1940). 1. vyd. Brno/Praha: CPress v Albatros media, 2015. 138 s. ISBN 978-80-264-0884-0. S. 55. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOHLÍČEK Jiří, KVAPILOVÁ-NOVÁKOVÁ Michaela: Wikov – továrna automobilů (3 díly), Studio Guliver s.r.o., 2017, 850 s., ISBN 978-80-2607-423-6
  • PORÁZIK, Juraj; ORAVEC, Ján. Veteráni: automobily z let 1885 - 1940 . 1. vyd. Bratislava: Alfa, 1988. 272 s. (Edice dopravní literatury.)
  • PhDr. Hana Bartková, Wikov Honoratus, O.S. Industria Wichterlensis 2011, ISBN 978-80-260-0008-2
  • * KVAPILOVÁ NOVÁKOVÁ, Michaela. Automobilka Wikov: síla-jistota-krása. 2. vyd. Prostějov: Muzeum Prostějovska v Prostějově, 2010. 80 s. ISBN 978-80-86276-33-5. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]