Přeskočit na obsah

A-102 (kosmická mise)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
A-102 (SA-7)
Údaje o lodi
COSPAR1964-057A
Údaje o letu
Volací znakA-102 (SA-7)
Členů posádkybez posádky
Datum startu18. září 1964 16:22 UTC
KosmodromCape Canaveral Air Force Station
Vzletová rampaLaunch Complex 37B
Nosná raketaSaturn I
Délka letu~3 dny 15 hodin
Datum přistání22. září 1964 ~07:20 UTC
Spojení se stanicí
Apogeum203 km
Perigeum178 km
Sklon dráhy31,7°
Počet oběhů59
Navigace
Předchozí
A-101
Následující
A-103

A-102 (SA-7, Saturn-Apollo 7) byla orbitální mise nosné rakety Saturn I. Byla to druhá mise rakety Saturn s maketou velitelského a servisního modulu kosmické lodi Apollo.

Raketa Saturn I na startovací rampě před misí A-102

Mise měla zopakovat úspěšný předchozí test A-101 a provést letový test makety kosmické lodi Apollo. Maketa Apollo, sériové číslo 15, byla lehce odlišná od makety 13, použité při předchozí misi. Jedna skupina RCS trysek byla vybavena zařízeními pro měření teploty a vibrací při průletu atmosférou. Únikový systém měl pro oddělení použít vlastní zdvihový a hlavní motor. Raketa byla Saturn I byla také lehce modifikována. Změněny byly prvky ozubeného soukolí v turbočerpadlech motorů prvního stupně H-1, právě defekt jednoho z ozubených kol měl na svědomí výpadek jednoho z motorů při předchozí misi. Raketa měla poprvé programovatelný letový počítač. Dříve byly rakety vybaveny předprogramovaným řídícím počítačem, který neumožňoval vypořádat se s neočekávanými událostmi. To se s novým počítačem změnilo, neboť již mohl být přeprogramován za letu a mohl tak být pružně přizpůsoben na zvládnutí neočekávaných poruch, abnormálních aerodynamických podmínek a dalších potenciálně nebezpečných situací.

Průběh letu

[editovat | editovat zdroj]

První a druhý stupeň (S-I a S-IV) a přístrojová jednotka IU byly na Cape Canaveral dopraveny v červnu 1964. Při kontrole pohonného systému byla zjištěna trhlina na motoru H-1 číslo šest prvního stupně. Pozemní personál tak měl poprvé provést výměnu motoru na raketě Saturn I, ale později bylo rozhodnuto o demontáži všech osmi motorů a odeslání zpět jejich výrobci (Pratt&Whitney Rocketdyne). Výměna motorů zpozdila start zhruba o čtrnáct dní. Další zdržení si vyžádaly hurikány čtvrtého stupně Cleo a Dora, které se zformovaly koncem srpna. Cleo prošel oblastí Karibiku a zasáhl pobřeží Floridy. Dora zasáhla sever Floridy a přešla přes celý poloostrov.

Start se konal 18. září před polednem místního času. Zážeh prvního stupně trval 147 sekund, poté se úspěšně oddělil. Druhý stupeň byl zažehnut 160 sekund po startu a dohořel 621 sekund po startu. Únikový systém byl odhozen souběžně s prvním stupněm. Přístroje na palubě makety lodi Apollo vysílaly telemetrická data po dobu pěti oběhů. Vstup do atmosféry nastal po padesátém devátém oběhu nad Indickým oceánem. Všechny úkoly byly splněny a mise byla úspěšná. Jen kamerové podvěsy nebyly vyzvednuty, protože dopadly dále od předpokládaného místa.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BENSON, Charles D.; FAHERTY, William B. Moonport: A History of Apollo Launch Facilities and Operations. [s.l.]: NASA, 1978. Dostupné online. Kapitola Chapter 10 - Saturn I Launches (1962 - 1965). (anglicky)  Archivováno 18. 3. 2011 na Wayback Machine.
  • BILSTEIN, Roger E. Stages to Saturn: A Technological History of the Apollo/Saturn Launch Vehicles. [s.l.]: NASA, 1980. Dostupné online. ISBN 0-16-048909-1. 
  • MORSE, Mary L.; BAYS, Jean K. The Apollo Spacecraft A Chronology - Volume 2. Washington, D.C.: NASA, 1976. Dostupné online. Kapitola Defining Contractual Relations. (anglicky)  Archivováno 5. 2. 2008 na Wayback Machine.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku A-102 (SA-7) na anglické Wikipedii.