Apollo 8

Apollo 8
Apollo 8
Údaje o lodi
COSPAR	1968-118A
Hmotnost	CSM 28 817 kg; LTA 9 026 kg
Údaje o letu
Členů posádky	3
Datum startu	21. prosince 1968; 12:51:00 UTC
Kosmodrom	Kennedyho vesmírné středisko; Mys Canaveral, USA
Vzletová rampa	LC 39A
Nosná raketa	Saturn V
Délka letu	6 d 3.0:42
Počet oběhů Měsíce	10
Datum přistání	27. prosince 1968; 15:51:42 UTC; 8°6′ s. š., 165°1′ z. d.
Fotografie posádky
	Posádka Apolla 8 (zleva: Lovell, Anders a Borman)
Navigace
	Předchozí; Apollo 7 Následující; Apollo 9

Fotografie „Východ Země“ pořízená posádkou Apolla 8

Návratový modul Apollo 8 na palubě lodi USS *Yorktown*

Apollo 8 je označení druhého pilotovaného letu programu Apollo. Zapsal se do historie světové kosmonautiky tím, že při něm dne 24. prosince 1968 poprvé lidská posádka opustila oběžnou dráhu Země a vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce. Let byl katalogizován v COSPAR jako 1968-118A,^[1] byl 34. lodí s lidskou posádkou vyslanou ze Země.

Posádka

Základní posádka

Frank Borman (2) – velitel
Jim Lovell (3) – pilot velitelského modulu
William Anders (1) – pilot lunárního modulu, přestože lunární modul nebyl součástí mise

_{V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise}

Záložní posádka

Neil Armstrong (1) – velitel letu
Buzz Aldrin (1) – pilot velitelského modulu
Fred Haise (0) – pilot lunárního modulu

_{V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru}

Naplánování letu

NASA vyslala k Měsíci již druhý pilotovaný let programu Apollo a první takový s využitím rakety Saturn V. Původní program předpokládal postupné plnění následujících kroků:

A – test kompletu velitelský+servisní modul při bezpilotním letu
B – test lunárního modulu při bezpilotním letu
C – pilotovaný let velitelského+servisního modulu na nízké oběžné dráze kolem Země
D – pilotovaný let kompletu velitelský+servisní+lunární modul na nízké oběžné dráze kolem Země. K tomuto testu měly být původně použity dvě rakety Saturn IB, z nichž jedna měla vynést na oběžnou dráhu posádku v kosmické lodi sestávající z velitelského a servisního modulu, zatímco druhá raketa Saturn IB měla vynést lunární modul.
E – pilotovaný let kompletu velitelský+servisní+lunární modul na eliptické oběžné dráze kolem Země s apogeem 7400 km (4600 mil). Celý komplet kosmické lodi Apollo měl být na oběžnou dráhu vynesen raketou Saturn V.
F – pilotovaný let kompletu velitelský+servisní+lunární modul na oběžné dráze kolem Měsíce
G – přistání člověka na Měsíci.

Startu Apolla 8 předcházel let Apolla 7, kterým byl naplněn cíl kroku C. Logicky tedy měly následovat kroky D, E, F a G. Proč byl tedy po splnění kroku C naplánován pro Apollo 8 let, který měl za úkol splnit podstatnou část (s výjimkou použití lunárního modulu) úkolů naplánovaných pro krok F?

Odpověď musíme hledat v politických souvislostech té doby. Kosmonautika se stala součástí politického soupeření USA a SSSR. Sovětská kosmonautika dosud držela většinu prvenství. V průběhu roku 1968 poskytla CIA agentuře NASA informaci o tom, že se na sovětském kosmodromu Bajkonur připravuje ke startu velká raketa. Jednalo se o přípravu bezpilotního letu kosmické lodi Sojuz 7K-L1 s označením Zond 5. Při tomto letu pak 18. září 1968 kosmická loď Sojuz 7K-L1 bez lidské posádky skutečně uskutečnila oblet Měsíce, k němuž se přiblížila na nejmenší vzdálenost 1950 km, a 21. září 1968 přistála v Indickém oceánu. Odborníci NASA se obávali, že jsou Rusové tak daleko, že by mohli dosáhnout dalšího prvenství v dobývání vesmíru uskutečněním obletu Měsíce s lidskou posádkou. NASA proto během pouhých čtyř měsíců přeplánovala další průběh programu Apollo takto:

Po Apollu 7 bude následovat Apollo 8, jehož úkolem bude dosažení rekordu – první oblet člověka kolem Měsíce. Přestože byla nyní na řadě k letu do vesmíru posádka připravovaná k uskutečnění testu D ve složení James McDivitt (velitel), David Scott (pilot velitelského modulu) a Russell Schweickart (pilot lunárního modulu), byla pro let Apolla 8 určena posádka Franka Bormana, původně určená k uskutečnění testu E.
Následovat bude krok D (Apollo 9) s tou modifikací, že celý komplet Apollo, sestávající z velitelského, servisního a lunárního modulu, bude na oběžnou dráhu vynesen jedinou raketou Saturn 5.
Krok E ztrácí po letu Apolla 8 a 9 význam a proto bude vynechán.
Program Apollo pak bude pokračovat krokem F (Apollo 10) …
… a vyvrcholí krokem G (Apollo 11).

Průběh letu

Start 21. prosince 1968 ve 13:51 SEČ (středoevropského času)
Za 11 minut a 32 sekund dosáhla kosmická loď nízké oběžné dráhy kolem Země 190 km x 180 km a periodou 88,15 minuty.
Po 2 hodinách a 41,5 minutě strávené na nízké oběžné dráze kolem Země, tedy ke konci druhého obletu Země, zažehli astronauti znovu třetí stupeň rakety Saturn 5 a po dalších 5 minutách a 6 sekundách loď přešla na translunární dráhu. Po dalších 25 minutách se kosmická loď, tvořená velitelským a servisním modulem, oddělila od nepotřebného třetího stupně nosné rakety Saturn 5.
24. prosince 1968 v 10:59 SEČ, tedy po 69 hodinách, 8 minutách a 20 sekundách od startu ze Země, v době, kdy se loď nacházela nad odvrácenou stranou Měsíce a nebylo s ní tedy možno komunikovat ze Země, zažehli astronauti motor servisního modulu a loď přešla na oběžnou dráhu kolem Měsíce s parametry 312 km × 111 km a periodou 128 minut, kterou zhruba po dvou obletech astronauti upravili na téměř kruhovou s parametry 113 km × 115 km a periodou 120 minut. Celkem uskutečnili 10 obletů Měsíce, pořídili přes 600 černobílých a 720 barevných snímků. Z oběžné dráhy odvysílali Vánoční poselství všemu lidstvu.
25. prosince 1968 v 7:10 SEČ , tedy po 89 hodinách, 19 minutách a 17 sekundách od startu ze Země, zažehli astronauti znovu motor servisního modulu a nastoupili cestu zpět k Zemi.^[1]
27. prosince 1968 v 16:25 SEČ se velitelský modul oddělil od nepotřebného servisního modulu a po dalších 12 minutách a 16 sekundách vstoupil do atmosféry ve výši cca 120 km nad povrchem Země rychlostí 11 km/sec. V té chvíli zbývalo 14 minut a 27 sekund do přistání.
V 16:52 SEČ přistál velitelský modul Apolla 8 na hladině Tichého oceánu asi 2,5 km od plánovaného bodu poblíž Havajských ostrovů, odkud byli astronauti vrtulníkem přeneseni na palubu lodi USS Yorktown. Celý let trval 6 dní, 3 hodiny a 1 minutu.^[2]^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 323.
↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola William Alison Anders, s. 255.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Apollo 8 na Wikimedia Commons
Galerie Apollo 8 na Wikimedia Commons

[Encyklopedie-1] VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 323.

[Codr-2] CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola William Alison Anders, s. 255.

[1]

[2]

Program Apollo

Program Apollo	Kosmická loď Apollo • Rakety Saturn • Seznam misí programu • Seznam návštěvníků Měsíce	Apollo Program insignia

Testy raket	QTV • SA-1 • SA-2 • SA-3 • SA-4 • SA-5 • AS-203 (Apollo 2)

Testy přerušení startu	Pad Abort Test-1 • A-001 • A-002 • A-003 • Pad Abort Test-2 • A-004

Testy maket	A-101 • A-102 • A-103 • A-104 • A-105

Mise bez posádky	AS-201 • AS-202 (Apollo 3) • Apollo 4 • Apollo 5 • Apollo 6 • Skylab 1

Mise na nízkou orbitu	Apollo 7 • Apollo 9 • Skylab 2 • Skylab 3 • Skylab 4 • Apollo-Sojuz

Lunární mise	Apollo 8 • Apollo 10 • Apollo 11 • Apollo 12 • Apollo 14 • Apollo 15 • Apollo 16 • Apollo 17

Neúspěšné mise	Apollo 1 • Apollo 13