Přeskočit na obsah

Charge Composition Explorer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
CCE
Jiné názvyCharge Composition Explorer
Active Magnetospheric Particle Tracer Explorer
Explorer 65
COSPAR1984-088A
Katalogové číslo15199
Start16. srpna 1984
KosmodromCape Canaveral LC-17A[1]
Nosná raketaDelta 3924
Stav objektuneaktivní
Trvání mise14 let a 113 dní
ProvozovatelNASA
VýrobceNASA
DruhVědecká družice
ProgramProgram Explorer
Hmotnost242 kg
Oficiální webDomovská stránka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charge Composition Explorer (CCE) je vědecká družice NASA vypuštěná 16. srpna 1984 pomocí rakety Delta 3924 z odpalovací rampy 17A na Cape Canaveral. Družice byla určena ke studiu interakce nabitých částic se zemskou magnetosférou, zejména pak iontů lithia a barya, které vypouštěla současně vynesená družice IRM (Ion Release Module). Družice obíhala po eliptické oběžné dráze s perigeem 1095 km a apogeem 49 688 km. Sklon dráhy byl 3,19°, dráhy byla tedy téměř rovníková. Počátkem roku 1985 se na družici začaly objevovat první poruchy a počátkem roku 1989 začal selhávat systém dodávky elektrické energie. Definitivně přestala družice pracovat 12. července 1998.

CCE byla rotací stabilizovaná družice (10 ot/min), byla vybavena solárními panely, dodávajícími průměrně 140 W elektrické energie a dobíjejícími akumulátorovou baterii. Pro navedení na eliptickou dráhu byla vybavena motorem Thiokol Star 13B na TPL. Osa rotace je řízena systémem magnetických cívek a tryskami na stlačený plyn.

Přístrojové vybavení

[editovat | editovat zdroj]
  • Hot Plasma Composition Experiment (HPCE) - je složen z hmotnostního spektrometru (rozsah od 0 do 17 keV) a zařízení pro monitorování elektronů na pozadí (rozsah 50 eV až 25 keV).[2][3]
  • Medium Energy Particle Analyzer (MEPA) - přístroj byl určen ke sledování složení a spektra magnetosférických částic. Detekoval částice v rozsahu od 10 keV do 6MeV.[4][5]
  • Charge-Energy-Mass Spectrometer (CHEM) - byl spektrometr pro měření hmotností nabytých částic a energetického spektra iontů helia až železa v magnetosféře (rozsah 0,3 až 300 keV) [6][7]
  • Plasma Wave Experiment (PWE) - byla dipólová anténa o délce 70 cm, pokrývající frekvence 5 Hz až 178 kHz.[8][9]
  • CCE Magnetometer (MAG) - Magnetometr umístěný na tyči o délce 2,4 metru. Pracoval v sedmi automaticky přepínaných pásmech od ±16 nT do ±65 536 nT.[10][11]

Program AMPTE

[editovat | editovat zdroj]

Spolu s CCE byly vyneseny další dvě družice, IRM (Ion Release Module, COSPAR 1984-088B) a UKS (United Kingdom Subsatellite, COSPAR 1984-088C). Družice IRM sloužila k vypouštění oblaku iontů lithia a barya. K tomuto účelu nesla 8 kanystrů po 5,8 kg obsahujících LiCuO a 8 kanystrů po 13,5 obsahujících kg BaCuO. Družice CCE a UKS byly určeny ke sledování interakcí takto vypouštěných iontů se zemskou magnetosférou.

Tento text nebo jeho část byla převzata z článku - CCE (verze 2011-03-13 09:02:51 UT) uveřejněného na stránkách SPACE 40, jehož autorem je Antonín Vítek (licence GFDL a CC-BY-SA 3.0, povolení autora).
Tento text nebo jeho část byla převzata z článku - IRM (verze 2004-12-07 14:20:39 UT) uveřejněného na stránkách SPACE 40, jehož autorem je Antonín Vítek (licence GFDL a CC-BY-SA 3.0, povolení autora).
Tento text nebo jeho část byla převzata z článku - UKS (verze 2004-12-07 14:20:39 UT) uveřejněného na stránkách SPACE 40, jehož autorem je Antonín Vítek (licence GFDL a CC-BY-SA 3.0, povolení autora).

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]