Clara Tausonová
| Clara Tausonová | |
|---|---|
.jpg?lang=cs) Clara Tausonová na French Open 2023 | |
| Stát |  Dánsko |
| Datum narození | 21. prosince 2002 (22 let) |
| Místo narození | Kodaň, Dánsko |
| Výška | 182 cm |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 2 076 281 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 224–103 |
| Tituly | 2 WTA, 1 WTA 125, 11 ITF |
| Nejvyšší umístění | 33. místo (7. února 2022) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo (2022) |
| French Open | 4. kolo (2024) |
| Wimbledon | 1. kolo (2021, 2022, 2024) |
| US Open | 2. kolo (2021, 2023, 2024) |
| Velké turnaje ve dvouhře | |
| Olympijské hry | 1. kolo (2024) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 7–18 |
| Nejvyšší umístění | 432. místo (21. únoru 2022) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2022) |
| Wimbledon | 1. kolo (2021, 2024) |
| US Open | 1. kolo (2022, 2024) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 31. srpna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Clara Tausonová (* 21. prosince 2002 Kodaň) je dánská profesionální tenistka a vítězka juniorské dvouhry na Australian Open 2019. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour dva turnaje ve dvouhře, když bez ztráty setu triumfovala při své třetí účasti v hlavní soutěži na Lyon Open 2021 a následně na BGL Luxembourg Open 2021. Jednu singlovou trofej přidala v sérii WTA 125. V rámci nižšího okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře.
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2022 na 33. místě a ve čtyřhře v témže měsíci na 432. místě. Trénuje ji Olivier Jeunehomme.[1] Na kombinovaném juniorském žebříčku ITF se v roce 2019 stala první dánskou světovou jedničkou.
V dánském fedcupovém týmu debutovala v roce 2017 litevským základním blokem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Egyptu, v němž prohrála s Mai Grageovou čtyřhru. Dánky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 9–4 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[2]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]Na Australian Open 2019 triumfovala ve dvouhře juniorek. Do soutěže vstupovala jako nejvýše nasazená hráčka. Jediný set jí odebrala domácí Anastasia Berezová v prvním kole. Ve finále přehrála čtvrtou nasazenou Leylah Annie Fernandezovou z Kanady a stala se první dívkou z Dánska, která triumfovala na Australian Open v juniorské dvouhře a druhou dánskou šampiónkou dívčího grandslamu vůbec, když navázala na triumf Caroline Woznické ve Wimbledonu 2006.[3][4]
Na okruhu WTA debutovala porážkou v prvním kole båstadského Swedish Open 2019, kam obdržela divokou kartu. V prvním kole skončila na raketě sedmé nasazené Jeleny Rybakinové. Premiérovou účast v kvalifikaci turnaje z kategorie Premier 5 zaznamenala na čínském Wuhan Open 2019. Nad její síla byla hned v prvním zápase Kazaška Zarina Dijasová, na kterou nestačila po třísetovém boji.
Na srpnovém Prague Open 2020 ze série WTA 125K, hraného jako náhrada za zrušenou kvalifikaci US Open porazila v prvním kole patnáctiletou Češku Lindu Fruhvirtovou, bývalou hráčku první desítky Saru Erraniovou a Polku Maju Chwalińskou. Ve čtvrtém kole ji zastavila pozdější vítězka Slovenka Kristína Kučová.
Do kvalifikace majoru zasáhla poprvé na French Open 2020, hraném v netradičním podzimním termínu, a se ztrátou pouze jednoho setu prošla tříkolovým kvalifikačním sítem. V prvním kole hlavní soutěže pak překvapivě porazila 21. nasazenou tenistku a čerstvou semifinalistku US Open Jennifer Bradyovou poměrem 9–7 ve třetí rozhodující sadě, když v jejím průběhu odvrátila dva mečboly soupeřky.[5] Ve druhém kole ji zastavila další Američanka Danielle Collinsová.
Sezónu 2021 zahájila prohrou v prvním kole kvalifikace Australian Open hrané v Dubaji. Pro nízký žebříček a omezený počet turnajů se v druhé půlce ledna a února zúčastnila celkem čtyř turnajů nižší kategorie ITF, přičemž dva z nich – v Fudžajře a Altenkirchenu, získala osmý, resp. devátý titul z tohoto okruhu. Jako 139. hráčka světa prošla dvoukolovou kvalifikací na lyonském turnaji a zajistila si třetí účast v hlavní soutěži turnaje WTA. Postupně zdolala turnajovou jedničku Rusku Alexandrovovou, Maďarku Babosovou, Italku Giorgiová a Španělku Badosovou, aby postoupila do finále. V něm porazila další kvalifikantku Viktoriji Golubicovou a získala první kariérní titul z hlavní okruhu. Cestou turnajem neztratila v sedmi zápasech ani jeden set. Díky bodovému zisku si zajistila posun do první světového stovky žebříčku WTA na 96. příčku.[6]
Finále na okruhu WTA Tour
[editovat | editovat zdroj]| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| Grand Slam (0) | |
| WTA Finals (0) | |
| WTA 1000 (0) | |
| WTA 500 (0) | |
| WTA 250 (2–1 D) | |
Dvouhra: 3 (2–1)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | Č. | Datum | Turnaj | kategorie | Povrch | Soupeřka ve finále | Výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 7. března 2021 | Lyon, Francie | WTA 250 | tvrdý (h) |  Viktorija Golubicová
|
6–4, 6–1 |
| Vítězka | 2. | 19. září 2021 | Lucemburk, Lucembursko | WTA 250 | tvrdý (h) |  Jeļena Ostapenková
|
6–3, 4–6, 6–4 |
| Finalistka | 1. | 31. října 2021 | Courmayeur, Itálie | WTA 250 | tvrdý (h) |  Donna Vekićová
|
6–7(3–7), 2–6 |
Finále série WTA 125
[editovat | editovat zdroj]| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| WTA 125 (1–2 D) | |
Dvouhra: 3 (1–2)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | srpen 2021 | Chicago, Spojené státy | tvrdý |  Emma Raducanuová
|
6–1, 2–6, 6–4 |
| Finalistka | 1. | prosinec 2022 | Limoges, Francie | tvrdý (h) |  Anhelina Kalininová
|
3–6, 7–5, 4–6 |
| Finalistka | 2. | duben 2024 | Oeiras, Portugalsko | antuka |  Suzan Lamensová
|
4–6, 7–5, 4–6 |
Tituly na okruhu ITF
[editovat | editovat zdroj]| Legenda | |
|---|---|
| Turnaje W100 | Turnaje W80 |
| Turnaje W75/W60 | Turnaje W50 |
| Turnaje W35/W25 | Turnaje W15/W10 |
Dvouhra (11 titulů)
[editovat | editovat zdroj]| č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | říjen 2017 | Stockholm, Švédsko | W15 | tvrdý (h) |  Jekatěrina Jašinová
|
6–3, 6–2 |
| 2. | květen 2019 | Monastir, Tunisko | W15 | tvrdý | Arianne Hartonová
|
6–2, 6–1 |
| 3. | březen 2019 | Ping-šan, Čína | W60 | tvrdý |  Liou Fang-čou
|
6–4, 6–3 |
| 4. | březen 2019 | Sia-men, Čína | W15 | tvrdý | Kuo Mej-čchi
|
2–6, 6–3, 6–2 |
| 5. | září 2019 | Meitar, Izrael | W60 | tvrdý |  Katharina Hobgarská
|
4–6, 6–3, 6–1 |
| 6. | únor 2020 | Glasgow, Velká Británie | W25 | tvrdý (h) |  Viktorija Tomovová
|
6–4, 6–0 |
| 7. | srpen 2020 | Oeiras, Portugalsko | W15 | antuka |  María Gutiérrezová-Carrascová
|
6–3, 6–2 |
| 8. | leden 2021 | Fudžajra, Spojené arabské emiráty | W25 | tvrdý | Viktorija Golubicová
|
6–0, 4–6, 6–3 |
| 9. | únor 2021 | Altenkirchen, Německo | W25 | koberec (h) | Simona Waltertová
|
3–6, 6–1, 6–3 |
| 10. | prosinec 2022 | Sëlva, Itálie | W25 | tvrdý (h) |  Emina Bektasová
|
6–3, 7–5 |
| 11. | únor 2023 | Altenkirchen, Německo | W60 | koberec (h) |  Greet Minnenová
|
7–6(5), 4–6, 6–2 |
Finále na juniorském Grand Slamu
[editovat | editovat zdroj]Dvouhra juniorek: 1 (1–0)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | rok | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 2019 | Australian Open | tvrdý |  Leylah Annie Fernandezová |
6–4, 6–3 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Clara Tauson na anglické Wikipedii.
- ↑ Clara Tausonová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 15. června 2023
- ↑ Clara Tausonová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 15. června 2023
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Soutěže juniorů na Australian Open vyhráli poprvé Dánka a Ital [online]. TenisPortal.cz, 2019-01-26 [cit. 2019-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Top seed Tauson takes junior glory in Melbourne [online]. 26-01-2019 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, LiveSport. Sedmnáctiletá Tausonová při své premiéře v hlavní soutěži grandslamů po dvou odvrácených mečbolech vyřadila rozjetou Bradyovou. TenisPortal.cz [online]. 2020-09-29 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Tausonová si v 18 letech došla z kvalifikace až pro první titul. V Lyonu vyhrála všech 14 setů. TenisPortal.cz [online]. 2021-03-07 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Clara Tausonová na Wikimedia Commons - Clara Tausonová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Clara Tausonová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Clara Tausonová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Clara Tausonová na Instagramu