Přeskočit na obsah

Maja Chwalińská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maja Chwalińská
Maja Chwalińská ve Wimbledonu 2022
Maja Chwalińská ve Wimbledonu 2022
StátPolskoPolsko Polsko
Datum narození11. října 2001 (23 let)
Místo narozeníDąbrowa Górnicza, Polsko[1]
BydlištěDąbrowa Górnicza, Polsko
Výška164 cm[1]
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek406 782 USD
Dvouhra
Poměr zápasů213–108
Tituly0 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění149. místo (3. října 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo kvalifikace (2020, 2021)
French Open2. kolo kvalifikace (2023)
Wimbledon2. kolo (2022)
US Open2. kolo kvalifikace (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů93–44
Tituly0 WTA, 10 ITF
Nejvyšší umístění175. místo (1. srpna 2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240831a31. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maja Chwalińská (nepřechýleně Chwalińska, * 11. října 2001 Dąbrowa Górnicza, Slezské vojvodství) je polská profesionální tenistka hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře deset a  ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2022 na 149. místě a ve čtyřhře v srpnu téhož roku na 175. místě. V červnu 2022 ukončila dvanáctiletou spolupráci s trenérem Pawlem Kałużou, kterého nahradil Čech Jaroslav Machovský. Začala se tak připravovat na dvorcích klubu BKT Advantage v Bílsku-Bělé.[3][1]

V polském fedcupovém týmu debutovala v roce 2019 zelenohorským základním blokem I. skupiny euroafrické zóny proti Dánsku, v němž s Alicjí Rosolskou vyhrála čtyřhru. Polky zvítězily 3:0 na zápasy. Do listopadu 2022 v soutěži nastoupila ke třem mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 2–1 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V juniorském tenise zajistila s Igou Świątekovou výhru Polska v juniorském Fed Cupu 2016 po rozhodujícím vítězství ve finálové čtyřhře nad Američankami Liuovou a McNallyovou.[5] Obě Polky pak odešly poraženy z finále deblové juniorky Australian Open 2017.[6] Na moskevském Mistrovství Evropy juniorů 2017 vyhrála dvouhru dívek do 16 let, jíž navázala na deblové tituly z evropských šampionátů 2015 a 2016. [7] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala v lednu 2017 na 44. místě.[2]

První zápas v kvalifikaci okruhu ITF odehrála v listopadu 2015 na turnaji v Zawadě dotovaném 25 tisíci dolary. Do hlavní soutěže ji však nepustila Karolína Muchová. Do kvalifikační soutěže okruhu WTA Tour premiérově nastoupila na dubnovém Katowice Open 2016. Jen dva gamy získala na Slovenku Danielu Hantuchovou z druhé světové stovky. První utkání v rámci túry ITF vyhrála během června téhož roku v Toruni, kde přehrála Rusku Valentynu Ivachněnkovou a debutovou singlovou trofej si odvezla z 25tisícové události v Bytomi, hrané během července 2019. Z pozice 333. hráčky žebříčku ve finále porazila Slovinku Ninu Potočnikovou z páté stovky klasifikace.[8][2] V roce 2019 se potýkala s depresemi a po vyhledání odborné pomoci se začala léčit.[6]

V sérii WTA 125K si poprvé zahrála na rekordně dotovaném TK Sparta Prague Open 2020. Do třetí fáze hladce postoupila přes Sáru Bejlek a Gruzínku Mariam Bolkvadzeovou, než ji vyřadila Dánka Clara Tausonová.[8] Na štvanickém I. ČLTK Prague Open 2022, turnaji ITF s dotací 60 tisíc dolarů, ve finále zdolala nejvýše nasazenou Gruzínku Jekatěrinu Gorgodzeovou po dvousetovém průběhu. Bodový zisk ji posunul na nové kariérní maximum, 178. místo žebříčku WTA.[9][10]

Debut ve dvouhře nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu Wimbledonu 2022 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Španělka Aliona Bolsovová, Rumunka Alexandra Cadanțu-Ignatiková a druhá nasazená Američanka Coco Vandewegheová. V úvodním kole londýnské dvouhry porazila Češku Kateřinu Siniakovou z osmé světové desítky, jíž uštědřila „kanára“. Zároveň se jedná o její první hlavní soutěž na okruhu WTA Tour.[8][2]

Tituly na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Turnaje W100 Turnaje W80
Turnaje W75/W60 Turnaje W50
Turnaje W35/W25 Turnaje W15/W10

Dvouhra (6 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj kategorie povrch poražená finalistka výsledek
1. červenec 2019 Bytom, Polsko W25 antuka Slovinsko Nina Potočniková 6–3, 6–4
2. srpen 2019 Grodzisk Mazowiecki, Polsko W25 antuka Srbsko Dejana Radanovićová 7–6(7–5), 6–4
3. srpen 2019 Varšava, Polsko W60 antuka Rusko Anastasija Komardinová 6–3, 6–0
4. leden 2022 Monastir, Tunisko W25 tvrdý Francie Carole Monnetová 6–4, 6–4
5. květen 2022 Praha, Česko W60 antuka Gruzie Jekatěrine Gorgodzeová 7–5, 6–3
6 červenec 2024 Montpellier, Francie W75 antuka   Oxana Selechmetěvová 6–3, 6–2

Čtyřhra (10 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. únor 2017 Birkenhead, Velká Británie W15 tvrdý (h) Japonsko Mijabi Inoueová USA Emina Bektasová
USA Ronit Yurovská 		6–4, 6–4
2. červen 2018 Toruň, Polsko W25 antuka Polsko Katarzyna Kawaová Uzbekistán Albina Chabibulinová
Belgie Hélène Scholsenová 		6–1, 6–4
3. srpen 2018 Varšava, Polsko W25 antuka (h) Polsko Daria Kuczerová Polsko Martyna Kubková
Polsko Stefania Rogozińská Dziková 		3–6, 7–6(7–5), [10–1]
4. duben 2019 Sunderland, Velká Británie W25 tvrdý (h) Norsko Ulrikke Eikeriová USA Emina Bektas
Spojené království Tara Mooreová 		6–4, 3–6, [11–9]
5. srpen 2019 Varšava, Polsko (2) W60 antuka Norsko Ulrikke Eikeriová Polsko Weronika Falkowská
Polsko Martyna Kubková 		6–4, 6–1
6. proinec 2021 Jablonec nad Nisou, Česko W25 koberec (h) Kanada Katherine Sebovová Česko Lucie Havlíčková
Česko Linda Klimovičová 		7–5, 6–4
7. duben 2022 Istanbul, Turecko W60 antuka Česko Jesika Malečková Rusko Anastasija Tichonovová
Turecko Berfu Cengizová 		2–6, 6–4, [10–7]
8. květen 2023 Praha, Česko W60 antuka Česko Jesika Malečková Česko Aneta Kučmová
Austrálie Kaylah McPheeová 		6–0, 7–6(5)
9. únor 2024 Altenkirchen, Německo W75 koberec Česko Jesika Malečková Německo Julia Lohoffová
Švýcarsko Conny Perrinová 		6–4, 7–5
10. červen 2024 Staré Splavy, Česko W75 antuka Česko Anastasia Dețiuc Čína Feng Šuo
Řecko Sapfo Sakellaridiová 		6–3, 2–6, [10–6]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maja Chwalińska na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Maja Chwalińská na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20220625a25. června 2022
  2. ↑ a b c d Maja Chwalińská na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220625a25. června 2022
  3. ↑ Tenisistka Maja Chwalińska po 12 latach rozstała się z trenerem. Interia Sport [online]. 2022-06-11 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (polsky) 
  4. ↑ Maja Chwalińská na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20220625a25. června 2022
  5. ↑ MORAN, Tim. Poland defeats USA to take Junior Fed Cup title. www.itftennis.com [online]. 2016-10-03 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b MACPHERSON, Alex. Maja Chwalinska overcomes depression to make Wimbledon debut. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-24 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Skatov & Chwalinska win European 16&U Championships. Tennis Europe [online]. 2017-07-30 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c Maja Chwalińska Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ I. ČLTK Prague Open: Pražský turnaj vyvrcholil finálovými zápasy mužů i žen. Tenisový svět [online]. 2022-05-08 [cit. 2022-05-11]. Dostupné online. 
  10. ↑ Chwalińska triumfuje w Pradze. Tenisistka z Bielska-Białej pnie się w rankingu WTA. bielsko.biala.pl [online]. 2022-05-09 [cit. 2022-05-11]. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Maja_Chwalińská&oldid=24203821“