Přeskočit na obsah

Eva Jiřičná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. Ing. arch. Eva Jiřičná, CBE
Narození3. března 1939 (85 let)
Zlín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povoláníarchitektka, učitelka, kurátorka a publicistka
PříbuzníJosef Jiřičný[1] (sourozenec)
Oceněníkrálovský průmyslový designér (1991)
komandér Řádu britského impéria (1994)
Cena Jane Drewové (2013)
Stříbrná medaile předsedy Senátu (2021)
Řád bílého lva III. třídy (2024)
Webová stránkawww.aidesign.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eva Jiřičná (* 3. března 1939 Zlín) je česká architektkadesignérka, aktivní v LondýněPraze. Má dva architektonické ateliéry – v Londýně a AI Design se sídlem v Praze, který založila s architektem Petrem Vágnerem v roce 1999.

Narodila se 3. března 1939 ve Zlíně. Když jí byly čtyři, přestěhovala se s rodiči do Prahy. Vystudovala obor architektury na ČVUT v Praze, potom AVU v ateliéru Jaroslava Fragnera. Od roku 1967 pracovala v pražském ÚBOKu (Ústav bytové a oděvní kultury).

V létě 1968 odjela na stáž do Londýna, ale československé úřady jí zabránily v návratu po srpnové okupaci. Nastoupila v Ateliéru Louis de Soisson, kde projektovala přístav v Brightonu. Pak začala spolupracovat se známým architektem Richardem Rogersem. Proslavila se díky interiérům londýnských a newyorských módních obchodů a butiků. Pro její stavby je charakteristické použití skla, kovu a i betonu, je známá také díky návrhům skleněných schodů.

V Londýně má architektonické studio a od roku 1999 s Petrem Vágnerem pražský ateliér AI Design. Od roku 1996 je profesorkou, vedoucí ateliéru architektury na VŠUP v Praze. Od roku 1997 je členkou londýnské umělecké instituce Royal Academy of Arts.[2] V roce 2007 byla předsedkyní mezinárodní komise vybírající projekt stavby nové budovy Národní knihovny na Letné. Třináct let učila na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.[3] Deset let žila s architektem Janem Kaplickým,[4] který se poté v roce 1991 oženil s Amandou Levete.[5]

V květnu 2011 obdržela čestný doktorát Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Eva Jiřičná se označuje za Moravanku a Zlíňačku.[6] Žije ve Velké Británii, často ale cestuje do Prahy, Zlína, Paříže či New Yorku.[7]

Na webových stránkách hnutí ANO 2011 byla uvedena jako jeho podporovatelka v sekci "Podporují nás". Přitom pouze podpořila Elišku Kaplický Fuchsovou v rámci komunálních voleb v Praze v roce 2014. Později její jméno ze seznamu zmizelo.[8]

Oranžerie Královské zahrady na Pražském hradě, 1999
Hlavní sál Kongresového centra Zlín
Autobusový terminál (vlevo) u londýnské stanice Canada Water je dílem Evy Jiřičné
Univerzitní centrum Zlín
Café B. Braun, Praha
Klenba kostela sv. Anny, Praha

Velká Británie

[editovat | editovat zdroj]

Veřejné budovy

[editovat | editovat zdroj]
  • Canada Water – autobusový terminál u této stanice metra v Londýně, 1999
  • Velký vstup a recepce – Victoria & Albert museum, Londýn, 2006
  • AMEC Headquarters, 2002
  • přístavba knihovny Kimberlin, De Montfort University, 1997

Maloobchodní budovy

[editovat | editovat zdroj]
  • klenotnictví Boodles, Londýn, 2008
  • klenotnictví Harrods fine, Londýn, 2006
  • obchod Boodles, Liverpool, 2004
  • Royal Academy of art shop, Londýn, 2001
  • hodinky na míru – Marcus, Londýn, 1999
  • boty Joan & David, Londýn, 1994

Obytné budovy

[editovat | editovat zdroj]
  • Soukromá rezidence, Londýn (přestavba)
  • Belgrave court – byt, Londýn, 2002
  • přestavba bytu v Knighsbridge v Londýně, 1992

Volný čas

[editovat | editovat zdroj]
  • Browns nightclub, Londýn, 1991
  • Legends nightclub, Londýn, 1987
  • North Woolwich footbridge, Londýn, 1991
  • Lockmeadow Pedestrian footbridge, Kent, 1991
  • Royal Victoria dock, Londýn, 1991

Zastoupení ve sbírkách umění (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

- Moravská galerie Brno

- Muzeum umění a designu Benešov

- Uměleckoprůmyslové muzeum Praha

  1. Čeští studenti mají obrovský potenciál, málo ale vyjíždějí do zahraničí, míní molekulární biolog Jiřičný. 26. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2023-09-29].
  2. https://www.royalacademy.org.uk/artist/eva-jiricna-ra
  3. a b Špička v oboru, Eva Jiřičná: Vyrostla tu skvělá mladá generace architektů. E15.cz [online]. [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. 
  4. ŠÁLEK, Marek. Dáma z betonu. A taky ze skla.. Reportér. 2016, s. 125–133. Dostupné online. 
  5. Jiřičná: Kaplického smrt je tragédií. Lidovky.cz [online]. 2009-01-15 [cit. 2015-01-30]. Dostupné online. 
  6. http://www.lidovky.cz/odpovedi.aspx?t=JIRICNA2
  7. V Česku je málo obchodů, za jejichž designem stojí architekti, říká Eva Jiřičná. Navrhla nový vzhled prodejen Beltissimo. iHNed.cz [online]. 2017-02-07 [cit. 2017-02-17]. Dostupné online. 
  8. Osobnosti proti Babišovi. Opustili ho i mnozí z těch, které ANO vydává za příznivce. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-06-20 [cit. 2019-06-20]. Dostupné online. 
  9. http://www.designmagazin.cz/architektura/3672-zlin-ma-nove-kulate-univerzitni-centrum-od-jiricne.html
  10. Základní informace o Kongresovém centru Zlín. www.kc-zlin.cz [online]. [cit. 2015-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-21. 
  11. Kongresové centrum Evy Jiřičné ve Zlíně otevřeno
  12. Work. AI DESIGN [online]. [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. 
  13. Otevření bytového domu Sky Barrandov - rozhovor s Evou Jiřičnou. YouTube [online]. TZB-info, 2016-11 [cit. 2020-05]. Dostupné online. 
  14. Sky Barrandov. Skybarrandov.cz [online]. [cit. 2016-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-29. 
  15. Architektka Jiřičná se snaží rozradostnit Zlín. Univerzita otevřela její nové vzdělávací centrum
  16. BARTONÍČEK, Radek. Dostavba porodnice U Apolináře bude stát dvě miliardy korun, navrhla ji Eva Jiřičná. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-05-21 [cit. 2020-05-21]. Dostupné online. 
  17. Statní ceny dostali Rotrekl Jindra Vyskocil i Jiřičná
  18. The British Land Celebration of Design - 2018 Medal Winners [online]. London Design Festival [cit. 2018-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-06. (anglicky) 
  19. Resumes of recipients of the Silver Medal of Jan Masaryk [online]. 2018. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]