Zemská porodnice u Apolináře
| Zemská porodnice u svatého Apolináře | |
|---|---|
 Zemská porodnice u Apolináře | |
| Účel stavby | |
Porodnice, gynekologicko-porodnická klinika | |
| Základní informace | |
| Sloh | Novogotika |
| Architekt | Josef Hlávka |
| Výstavba | 1865–1875 |
| Materiál | Červené cihly |
| Stavebník | České království |
| Současný majitel | Hlavní město Praha |
| Poloha | |
| Adresa | Apolinářská, Karlov, Praha 2–Nové Město,  Česko |
| Ulice | Apolinářská |
| Souřadnice | 50°4′15,67″ s. š., 14°25′36,66″ v. d. |
  Porodnice u Apolináře Porodnice u Apolináře, Praha | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40134/1-1244 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | www.apolinar.cz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zemská porodnice u svatého Apolináře (známá jako Porodnice U Apolináře) je zdravotnické zařízení a budova na pražském Novém Městě, v Apolinářské ulici. Slouží především jako porodnice, dále jako Gynekologicko-porodnická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.[1][2] Narodí se zde přibližně 4 600 dětí ročně.[3] Porodnice byla otevřena v roce 1875 a patří mezi nejdéle nepřetržitě fungující porodnice na světě.[4]
Základními cíli činnosti gynekologicko-porodnické kliniky jsou léčebně-preventivní péče, pedagogická a vědecko-výzkumná činnost. V budově sídlí Perinatologické centrum pro Prahu a Středočeský kraj I. typu, které se zaměřuje na nejzávažnější těhotenské a novorozenecké patologie.
Pro svoji mimořádnou architektonickou hodnotu a význam v dějinách lékařství je budova chráněnou kulturní památkou. Součástí objektu je také kaple svatého Kříže. Majitelem budovy je Hlavní město Praha.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Stavbě předcházelo rozhodnutí místodržícího Království českého, Leopolda Lva hraběte z Thun-Hohenštejna, z roku 1862 o výstavbě nového porodnického zařízení nedaleko místa, kde do té doby stávala starší veřejná porodnice z roku 1789. Ta fungovala ve starém barokním kanovnickém domě při kostele svatého Apolináře. Výstavba probíhala mezi roky 1865 až 1875. Autorem je český architekt a stavitel Josef Hlávka, který se ve svém návrhu řídil moderními lékařskými poznatky i plány významných soudobých evropských porodnic. V průběhu stavby Hlávka částečně ochrnul a stavbu do jejího zdárného konce řídil konzultačně ze svého zámku v Lužanech prostřednictvím stavitele Čeňka Gregora. Její originální název byl Královská česká zemská porodnice u svatého Apolináře. Jmenuje se podle blízkého kostela svatého Apolináře.
Provoz
[editovat | editovat zdroj]Zemská porodnice byla uvedena do provozu v roce 1875. Informace o prvním narozeném dítěti byla zveřejněna 28. dubna v Národních listech: Nová porodnice již odevzdána jest svému účelu. Předevčírem večer přijala prvého novorozence, holčičku. Matka její jest Barbora Koutná z Rožmitálu.[3] V budově nemocnice se nacházel i nalezinec.[5] Od té doby slouží budova nepřetržitě svému účelu a v jejích prostorách působily v různých organizačních uspořádáních vedle české porodnické kliniky i klinika německá a babicí (řízená porodními bábami). V budově pracovali významní představitelé českého i německého lékařství, například Jan Streng, Antonín Jan Jungmann, Gottfried Ritter von Rittershain, Karel Pawlík, Václav Rubeška a Josef Jerie.
Dne 14. února 1945 byla při bombardování Prahy částečně zasažena i budova porodnice.
Od 90. let 20. století probíhá postupná přestavba interiérů celé kliniky, která při zachování historického vzhledu budovy přináší nové lékařské vybavení a zařízení.
V roce 2020 se objevil návrh na rozšíření porodnice od české architektky Evy Jiřičné. Datum výstavby ale není jasné.[6]
Popis stavby
[editovat | editovat zdroj]Stavba je postavena v severoněmeckém novogotickém slohu z červených cihel a je tvořena šesti pavilony s jedenácti trakty a vnitřním atriem. Částí budovy je kaple sv. Kříže, umístěná nad vstupním vestibulem v prvním patře. Součástí objektu je také kaple svatého Kříže.
- Zemská porodnice u Apolináře
-
Čelo exteriéru kaple svatého Kříže u Apolináře -
Vnitřní schodiště v hlavní budově -
Pohled na vnitřní křídlo budovy z vnitřního dvora (zahrady)
Oddělení kliniky
[editovat | editovat zdroj]V přízemí jsou umístěna oddělení:
- gynekologie
- gynekologické operační sály
- onkologie
- lůžkové oddělení
v prvním patře:
- porodnická oddělení
- porodní sály
- oddělení neonatologie
- lůžková oddělení
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Gynekologicko - porodnická klinika. www.vfn.cz [online]. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze [cit. 2017-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-22.
- ↑ www.apolinar.cz – Gynekologicko-porodni klinika [online]. [cit. 2023-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-07-10.
- ↑ a b HISTORIE. www.apolinar.cz [online]. [cit. 2023-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-11.
- ↑ ZIMMEROVÁ, Wendy. Porodnice U Apolináře patří mezi nejdéle nepřetržitě fungující porodnice na světě. Otevřena byla v roce 1875. Pražská Drbna [online]. 2021-04-16 [cit. 2021-04-16]. Dostupné online.
- ↑ HRUBEŠOVÁ, Eva; HRUBEŠ, Josef. Toulky pražskou minulostí. 1. vyd. Praha: Petrklíč, 2003. 150 s. ISBN 80-7229-089-4. S. 138–9.
- ↑ BARTONÍČEK, Radek. Dostavba porodnice U Apolináře bude stát dvě miliardy korun, navrhla ji Eva Jiřičná. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-05-21 [cit. 2020-05-21]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PETRASOVÁ, Taťána. Zemská porodnice. In: PLATOVSKÁ, Marie, ed. et al. Slavné stavby Prahy 2. V českém jazyce 1. vyd. Praha: Foibos Books ve spolupráci s Foibos, Foibos Bohemia a Městskou částí Praha 2, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 113–116.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zemská porodnice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
