Jurij Dolgorukij

Jurij Dolgorukij
Jurij Dolgorukij
Narození	Desetiletí od 1090; Perejaslav
Úmrtí	15. května 1157; Kyjev
Místo pohřbení	Chrám Spasitele na Berestově
Povolání	politik
Nábož. vyznání	pravoslaví
Děti	Rostislav Jurjevič; Andrej Bogoljubskij; Gleb Kyjevský; Michail Vsevolodovič; Vsevolod III. Velké hnízdo; Ivan Jurjevič; … více na Wikidatech
Rodiče	Vladimír II. Monomach a Eufemie a Gytha z Wessexu
Rod	Rurikovci a Monomachovičové
Příbuzní	Eufémie Kyjevská, Agáfie Kyjevská, Mstislav I. Kyjevský, Vjačeslav I. Kyjevský a Jaropolk II. Kyjevský (sourozenci); Jaropolk Vladimirský, Mstislav Rostovský a Jevfrosiňja Rostislavna (vnoučata)
Funkce	kyjevský kníže
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jurij Dolgorukij (rusky Юрий Долгорукий; 1090 – 15. května 1157) byl veliký kníže kyjevský z rodu Rurikovců, šestý syn Vladimíra II. Monomacha.

Život

Po smrti Jurijova otce Vladimíra II. Monomacha († 1125) a zvláště jeho syna Mstislava († 1132) se jednotný kyjevský stát začal rozpadat na menší knížectví, kde vládla jednotlivá rurikovská knížata.

Jurij spravoval od roku 1125 rostovsko-suzdalské knížectví, které začalo rychle nabývat na významu. Jeho hlavní sídlo přenesl ze starobylého Rostova do významného obchodního střediska Suzdali. Po smrti svého staršího bratra velikého knížete kyjevského Mstislava, vymanil své země z nadvlády Kyjeva. Později se této metropole sám několikrát zmocnil, přenesl sem své sídlo a stal se velikým knížetem kyjevským.

Za jeho vlády se prameny k roku 1147 poprvé zmiňují o Moskvě – tvrzi bojara Kučky, kam Jurij pozval jednoho z dalších ruských knížat na hodokvas.

Reference

↑ Konstantin Nikolajevič Bestužev-Rjumin: Андрей Юрьевич Боголюбский. In: Ruský biografický slovník, svazek 2. 1900.
↑ Андрей Юрьевич Боголюбский. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia. 1890.
↑ Андрей Боголюбский. In: Sytinova vojenská encyklopedie, svazek 2. 1911.
↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
↑ Юрий Долгорукий. In: Malá sovětská encyklopedie 1936–1947.
↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jurij Dolgorukij na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[4c4ed3ac8cf1231dc90fa54ab4817b89a0cccfc6-1] Konstantin Nikolajevič Bestužev-Rjumin: Андрей Юрьевич Боголюбский. In: Ruský biografický slovník, svazek 2. 1900.

[f50d5da6bef42353539bc23bd7d453bd558963c2-2] Андрей Юрьевич Боголюбский. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia. 1890.

[5b100faf39a1e98793ce4f95c3e3af79a667d47c-3] Андрей Боголюбский. In: Sytinova vojenská encyklopedie, svazek 2. 1911.

[56296c22fda8ff0509f71ed7cc067bcbe11856ac-4] Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

[809ad71983cd5fbb0a4294deafa67ca2c7cfe4bd-5] Юрий Долгорукий. In: Malá sovětská encyklopedie 1936–1947.

[3913844e06e055e8cd81608f22bad0e604d89d2d-6] Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Ruští panovníci

Velkoknížata Kyjevské Rusi (862–1157)	Rurik (862–879) • Oleg (882–912) • Igor (912–945) • Olga (945–962) • Svjatoslav I. Igorevič (962–972) • Jaropolk I. (972–978) • Vladimír I. Svatý (978–1015) • Svatopluk Vladimirovič (1015–1019) • Jaroslav I. Moudrý (1019–1054) • Izjaslav Jaroslavič (1054–1068) • Vseslav Polocký (1068–1069) • Izjaslav Jaroslavič (1069–1073) • Svjatoslav II. Jaroslavič (1073–1076) • Vsevolod I. Jaroslavič (1076–1077) • Izjaslav Jaroslavič (1077–1078) • Vsevolod I. Jaroslavič (1078–1093) • Svjatopolk II. Izjaslavič (1093–1113) • Vladimír II. Monomach (1113–1125) • Mstislav Vladimirovič (1125–1132) • Jaropolk II. (1132–1139) • Vjačeslav Vladimirovič (1139) • Vsevolod II. (1139–1146) • Igor II. Olegovič (1146) • Izjaslav II. Mstislavič (1146–1154) • Izjaslav III. (1154–1155) • Jurij I. Dolgorukij (1155–1157)

Velkoknížata vladimirsko-suzdalská (1125–1389)	Jurij I. Dolgorukij (1125–1157) • Andrej Bogoljubskij (1157–1174) • Michail Vsevolodovič (1174–1176) • Vsevolod III. Velké hnízdo (1176–1212) • Jurij II. Vsevolodovič (1212–1216) • Konstantin Vsevolodovič (1216–1218) • Jurij II. Vsevolodovič (1218–1238) • Jaroslav Vsevolodovič (1238–1246) • Svjatoslav Vsevolodovič (1246–1248) • Michail Jaroslavič (1248) • Andrej Jaroslavič (1249–1252) • Alexandr Něvský (1252–1263) • Jaroslav III. Jaroslavič (1263–1272) • Vasilij Jaroslavič (1272–1276) • Dmitrij Alexandrovič (1276/77–1281) • Andrej Alexandrovič (1281–1283) • Dmitrij Alexandrovič (1283–1294) • Andrej Alexandrovič (1283–1304) • Michail Jaroslavič (1304–1318) • Jurij III. Daniilovič (1318–1322) • Dmitrij Michajlovič (1322–1326) • Alexandr Michajlovič (1326–1327) • Ivan I. Kalita (1328–1341) • Alexandr Vasiljevič (1328–1331) • Semjon Hrdý (1341–1353) • Ivan II. Ivanovič (1353–1359) • Dmitrij Donský (1359–1389)

Velkoknížata moskevská (1276–1547)	Daniil Alexandrovič (1276–1303) • Jurij III. Daniilovič (1303–1325) • Ivan I. Kalita (1325–1341) • Semjon Hrdý (1341–1353) Ivan II. Ivanovič (1353–1359) • Dimitrij Ivanovič (1359–1389) Vasilij I. Dmitrijevič (1389–1425) • Vasilij II. Vasiljevič (1425–1462) Ivan III. Vasiljevič (1462–1505) • Vasilij III. Ivanovič (1505–1533) Jelena Glinská (1533–1538) • Ivan IV. Hrozný (1533–1547)

Ruští carové (1547–1721)	Ivan IV. Hrozný (1547–1584) • Fjodor I. (1584–1598) • Boris Godunov (1598–1605) • Fjodor II. (1605) • Lžidimitrij I. (1605–1606) • Vasilij IV. (1606–1610) • Michail I. (1613–1645) • Alexej I. (1645–1676) • Fjodor III. (1676–1682) • Ivan V. (1682–1696) • Petr Veliký (1682–1721)

Ruští imperátoři (1721–1917)	Petr Veliký (1721–1725) • Kateřina I. (1725–1727) • Petr II. (1727–1730) • Anna Ivanovna (1730–1740) • Ivan VI. (1740–1741) • Alžběta Petrovna (1741–1762) • Petr III. (1762) • Kateřina II. Veliká (1762–1796) • Pavel I. (1796–1801) • Alexandr I. (1801–1825) • Mikuláš I. (1825–1855) • Alexandr II. (1855–1881) • Alexandr III. (1881–1894) • Mikuláš II. (1894–1917)