Koroner
Koroner (angl. coroner) je v mnoha zemích angloamerického práva státní úředník, jehož hlavní zodpovědností je vyšetřovat úmrtí a vydávat listy o prohlídce zemřelého v nejednoznačných případech.[1][2] V roce 2012 byla tato funkce, kterou může vykonávat jakýkoli lékař s atestací,[3] zavedena i v Česku, například Karlovarský kraj ji zavedl od 1. ledna 2014.
Angloamerické právo
[editovat | editovat zdroj]První doložená zmínka o úřadu koronera pochází z roku 1194.[4] Jeho název pochází z latinského corona, označení pro služebníka anglické Koruny, který měl původně na starosti její soukromé majetkové záležitosti.[4] Později mezi koronerovy úkoly patřilo rozhodování, co s nalezenými poklady, zda patří koruně v rámci doktríny bona vacantia a podobně.
Například v Anglii je koroner jmenován z řad právníků (barristerů a solicitorů) a lékařů s nejméně pětiletou praxí.[1] Méně složité případy rozhoduje koroner sám, ale také může nařídit pitvu nebo zahájit vyšetřování (inquest).[1] Koronerovo vyšetřování je v zásadě soudní proces před koronerovým soudem. Vyšetřování koroner zahájit musí vždy, když je podezření na násilnou nebo jinak nepřirozenou smrt a pokud někdo zemřel v policejní vazbě nebo ve věznici.[2]
Vyšetřování má formu obžalovacího řízení, často před porotou, argumenty obou stran shromažďují právníci, velkou roli hrají znalecké posudky. Na konci procesu je vynesen verdikt – přirozená smrt, nešťastná náhoda, sebevražda, nezákonné zabití, zákonné zabití, mrtvě narozené dítě apod., případně tzv. open verdict, pokud není možné příčinu smrti stanovit. Koronerovo vyšetřování není náhradou trestního procesu, ale koronerův verdikt může posloužit jako velmi pádný důkaz v civilním procesu a při uplatňování pojistných nároků.
Česká republika
[editovat | editovat zdroj]V České republice umožnily vznik instituce koronera nové zákony z roku 2011 – zákon o zdravotních službách č. 372/2011 Sb. a zákon o zdravotnické záchranné službě č. 374/2011 Sb., které upravují praxi prohlídky zemřelých mimo zdravotnické zařízení. V roce 2012 byl koroner zaveden v Praze[5] i v některých krajích.[3][6] Např. od července 2014 v Moravskoslezském kraji, kde tuto službu zajišťuje na základě výběrového řízení Městská nemocnice Ostrava.[7]
V kompetenci koronera je:[8]
- ohledat tělo zemřelého a konstatovat smrt;
- stanovit pravděpodobné datum a čas úmrtí a pravděpodobnou příčinu smrti;
- vyplnit List o prohlídce zemřelého a zajistit předání jeho jednotlivých částí příslušným orgánům;
- rozhodnout, zda bude provedena patologicko-anatomická nebo zdravotní pitva.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Elizabeth A. Martin. Oxford Dictionary of Law. 7. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2003. ISBN 0198607563. Kapitola Coroner.
- ↑ a b What to do after someone dies [online]. gov.uk, rev. 2013-06-12 [cit. 2013-06-24]. Kapitola 3. When a death is reported to a coroner. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Čtvrt století pomáhal zraněným, teď jako koroner ohledává mrtvé. iDNES.cz [online]. 2014-01-21 [cit. 2018-06-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Oxford English Dictionary Second Edition on CD-ROM. Oxford: Oxford University Press, 2009. Kapitola Coroner.
- ↑ Koroner [online]. Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy [cit. 2018-06-25]. Dostupné online.
- ↑ Koroner v kraji nebude. Českolipský deník [online]. 2015-10-11 [cit. 2018-06-25]. Dostupné online.
- ↑ Moravskoslezský kraj zřídil službu krajského koronera [online]. Moravskoslezský kraj [cit. 2018-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-25.
- ↑ Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. In: Sbírka zákonů. 2011. Dostupné online. Část sedmá. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu koroner na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo koroner ve Wikislovníku
