Přeskočit na obsah

Lotus 25

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lotus 25
KategorieFormule 1
KonstruktérSpojené království Lotus
DesignérColin Chapman
Technická specifikace
Šasihliníkový monokok
MotorCoventry Climax FWMV, BRM P56 1 498 cm³ V8 atmosférický, vzadu,
PřevodovkaZF 5DS10
Počet stupňů5 stupňů, mechanická,
PalivoEsso
PneumatikyDunlop, Firestone
Závodní historie
TýmTeam Lotus, Reg Parnell Racing
JezdciJim Clark
Jack Brabham
Trevor Taylor
Mike Spence
Chris Amon
Mike Hailwood
Richard Attwood
První startGrand Prix Nizozemska 1962
Závody50
Vítězství14
Pole position14
Nej. kolo18
Tituly1. místo 1963 a 1965
Mistr světa1. místo 1963 a 1965

Lotus 25 byl vůz formule 1 týmu Team Lotus, který se účastnil mistrovství světa v letech 19621967.

Lotus 25 (Jim Clark) při Grand Prix Německa 1962

V roce 1961 byl celkový objem motorů snížen na 1500 cm³, oktanové číslo paliva se snížilo ze 130 na 101,5. Lotus na tuto změnu pravidel odpověděl v roce 1962 vozem Lotus 25, byl považován za vůz s prvním samonosným podvozkem. Monokoková konstrukce se začala používat v letectví před více než 50 lety. Také u závodních vozů to nebylo poprvé, již v roce 1915 Harry Blood kompaktní kovové šasi v závodě v Indianapolis. Gabriel Voisin používal monokok pro svůj vůz, se kterým se účastnil Grand Prix Francie 1923 a v roce 1955 tým BRM používal u svých vozů poloskořepinovou konstrukci. Zatímco většina vozů formule 1 toho času mívala trubkový rám, Colin Chapman, konstruktér vozů Lotus se vydal jinou cestou. Nahradil trubkový rám novým typem konstrukce, jednalo se o hliníkovou skořepinovou vanu. Hlavní výhodou této konstrukce byla větší torzní tuhost, což nabízelo nemalé výhody při průjezdu pomalých zatáček. Hlavní kostra vozu byla vyrobena z uzavřených profilů z hliníku, v obou postranních profilech byly umístěny kaučukové nádrže na palivo. Jednalo se o první monokok ve formuli 1, zároveň Lotus vyvíjel i vůz Lotus 24 s klasickou konstrukcí. Colin Chapman to komentoval slovy, že nemohl riskovat s revolučním řešením koncepce šasi, proto pokračoval i v evoluci tradiční koncepce. Nová struktura vozu změnila i jezdcovu polohu: ve voze již neseděl, ale jako by napůl ležel.

Hlavní pohonnou jednotkou zůstal motor Climax, který nejrychleji dokázal odpovědět na 1,5l motor z dílny Ferrari a v roce 1963 dovezl Jima Clarka k sedmi vítězstvím a titulu mistra světa.

Technická data

[editovat | editovat zdroj]
Lotus 25
  • Váha: 450 kg
  • Rozchod kol vpředu: 1 321 mm
  • Rozchod kol vzadu: 1 353 mm
  • Rozvor: 2 311 mm
  • Převodovka: ZF 5stupňová mechanická.
  • Motor: Coventry Climax FWMV
    • V8 90°
    • Objem: 1 498 cm³
    • Výkon: 195 k/8 200 otáček
    • Zdvih: 60 mm
    • Vstřikování: Lucas
    • Palivový systém: 4 Weber 38DCNL/f.i.
    • Mazivo: Esso
    • Palivo: Esso
  • Pneumatiky: Dunlop, Firestone

Výsledky vozu Lotus 25

[editovat | editovat zdroj]
Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá
Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy
Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu
  • Poháru konstruktérů se zvlášť účastnil Lotus Climax a zvlášť Lotus BRM
Rok Šasi Motor Pneu Jezdci 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Body Umístění
1962 Lotus 25 Climax D NL MON BEL FRA GBR GER ITA USA JAR 38 2.
Jim Clark 9 Ret 1 Ret 1 4 Ret 1 Ret
Trevor Taylor 8 Ret 12 Ret
BRM Peter Arundell DNS 1 8.
1963 Lotus 25 Climax D MON BEL NL FRA GBR GER ITA USA MEX JAR 74 1.
Jim Clark 8 1 1 1 1 2 1 3 1 1
Jack Brabham 9
Trevor Taylor 6 Ret 10 13 DSQ 8 Ret Ret 8
Peter Arundell DNS DNS
Mike Spence 13
Pedro Rodríguez Ret Ret
1964 Lotus 25 Climax D MON NL BEL FRA GBR GER AUT ITA USA MEX 40 3.
Jim Clark 4 1 1 Ret 1 Ret Ret
Peter Arundell 3 3 9 4 Inj
Mike Spence 9 4
Gerhard Mitter 9
BRM Chris Amon DNQ 5 Ret 10 Ret 11 Ret DNS Ret Ret 3 8.
Mike Hailwood 6 12 DNS 8 Ret Ret 8 Ret 8 Ret
Peter Revson DNS Ret
1965 Lotus 25 Climax D JAR MON BEL FRA GBR NL GER ITA USA MEX 58 1.
Jim Clark 1
Pedro Rodríguez DNS
Mike Spence 8
Geki Ret
Gerhard Mitter Ret
Moises Solana 12 Ret
BRM Chris Amon Ret Ret 2 8.
Mike Hailwood Ret DNS
Tony Maggs 11
Dick Attwood Ret 14 13 12 Ret 6 10 6
Innes Ireland Ret 14 Ret Ret 10 9 Ret DNS
1966 Lotus 25 BRM F MON BEL FRA GBR NL GER ITA USA MEX 13 5.
Mike Spence Ret Ret Ret Ret 5 Ret 5 Ret DNS
Climax Paul Hawkins DNS DNS 8 6.
1967 Lotus 25 BRM F JAR MON NL BEL FRA GBR GER CND ITA USA MEX 6 8.
Piers Courage Ret
Chris Irwine 7

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]