Přeskočit na obsah

Radkov (okres Tábor)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Radkov
Domy v obci
Domy v obci
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTábor
Obec s rozšířenou působnostíTábor
(správní obvod)
OkresTábor
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel165 (2024)[1]
Rozloha5,38 km²[2]
Katastrální územíRadkov u Tábora
Nadmořská výška519 m n. m.
PSČ391 31
Počet domů97 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduRadkov 34
391 31 Dražice
obec.radkov@volny.cz
StarostaTomáš Bálek
Oficiální web: www.radkov.eu
Radkov
Radkov
Další údaje
Kód obce552941
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Radkov (německy Radkow) se nachází v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní 165[1] obyvatel.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1850–1890 a v letech 1961–1980 k obci patřila i Balkova Lhota, v letech 1961–1980 Radimovice u Tábora a od 1. ledna 1976 do 30. června 1980 také Svrabov.[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1419. Obec patřila v té době přímo pod pravomoc krále Václava IV. při universitě pražské (kollej krále Václava). Poddaní neměli žádnou panskou vrchnost a platili do roku 1620 daně přímo králi. Ve třicetileté válce trpěl Radkov (v tehdejší transkripci Radkow) zvůlí švédských žoldnéřů, kteří tam měli na linii Veselka – Radkov – Balkova Lhota vojenský tábor, neustále ostřelovaný císařským dělostřelectvem z tzv. „Marradova vrchu“ u Tábora. Psaní datované 18. května 1621: „Když Tábor od vojska císařského byl obležen, prosili Radkovští mistrů, aby jim dali přímluvné psaní ku generálu Marradasovi, by jim alespoň stavení nebyla popálena, když o všechno jiné od vojáků švédských již jsou oloupeni.

Roku 1682 získává obec rytíř Jiří Sádlo z Vrážného, který tam má ovšem statek patrně již od roku 1670. Jeho dcera Alžběta žije v té době s Alexandrem hrabětem Buquoyem na nedaleké tvrzi v Liderovicích a v vrací se zpět do Radkova až v roce 1676.

Roku 1859 získala obec jako první v tomto regionu svojí budovu obecné školy, do které docházejí děti, mimo Radkova, i z Paseky, Balkovy Lhoty a Liderovic.

Slavní rodáci

[editovat | editovat zdroj]
  • Josef Bukvaj (1867–1926), soudní rada a poslanec říšského sněmu
  • Jan Bervida (1893–1962), letecký odborník

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Venkovská usedlost č. p. 17
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 471, 557.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Cikhart, Roman: „Radkov. Nástin historický“, Tábor 1910.
  • Cingroš, Marián JUDr.: „Adolf Bervida z Radkova u Tábora – levoboček Ferdinanda hraběte Buquoye?“ (příspěvek v knížce Christiany Berwidové-Buquoyové: „Tábor-Měšice“, České Budějovice 2005).
  • Pejskar, Jožka: „Poslední pocta“ (heslo: Bervida, Jan Ing.), Maryland, USA 1989.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]