SMS Seydlitz
SMS Seydlitz | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | bitevní křižník |
Jméno podle | Friedrich Wilhelm von Seydlitz |
Objednána | 21. března 1910 |
Zahájení stavby | 4. února 1911 |
Spuštěna na vodu | 30. března 1912 |
Uvedena do služby | 22. května 1913 |
Osud | 21. června 1919 potopen vlastní posádkou ve Scapa Flow 1928 byl vyzvednut 1930 sešrotován |
Cena | 44 600 000 zlatých marek[1] |
Předchůdce | třída Moltke |
Následovník | třída Derfflinger |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 25 000 t |
Délka | 200 m (na čáře ponoru) 200,6 m (maximální)[2] |
Šířka | 28,5 m[2] |
Ponor | 9,29 m[2] |
Pohon | 2 turbnínová soustrojí[1] 3 lodní šrouby |
Rychlost | 28,1 uzlů |
Dosah | 4200 nám. mil při 14 uzlech |
Posádka | 43 důstojníků 1 025 námořníků[2] |
Pancíř | paluba 50 mm boky 300 mm věže 250 mm velitelská věž 300 mm |
Výzbroj | 10× 280 mm (5×2) 12× 150 mm (12×1) 12× 88 mm 4× torpédomet |
SMS Seydlitz byl v pořadí čtvrtý postavený bitevní křižník německého císařského námořnictva. Loď byla objednána v roce 1910 a postavena v letech 1911–1913 v loděnicích Blohm & Voss v Hamburku. Původním nositelem jejího jména byl Friedrich Wilhelm von Seydlitz – pruský generál z 18. století.
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Konstrukčně loď navazovala na první generaci německých bitevních křižníků, kterou započaly SMS Von der Tann a třída Moltke. Lišil ze zejména větší délkou, vyšším výtlakem a kvalitnějším pancéřováním.
Hlavní výzbroj lodi tvořilo deset 280mm kanónů o délce hlavně 50 ráží, umístěných v pěti dvoudělových věžích. Zde je nutné poznamenat, že jeho britské protějšky již v té době nesly 343mm děla (pozdější třída Derfflinger již měla 305mm děla). Sekundární výzbroj tvořilo dvanáct 150mm kanónů s délkou hlavně 45 ráží, umístěných v kasematách. Dále loď nesla dvanáct 88mm kanónů v jednohlavňových postaveních. Čtyři pevné podhladinové torpédomety měly ráži 500 mm. Vždy jeden byl na přídi, na zádi lodi a také na obou bocích.
Operační nasazení
[editovat | editovat zdroj]Seydlitz se za první světové války účastnil řady námořních operací Hochseeflotte, zejména bitvy u Dogger Banku 24. ledna 1915 a bitvy u Jutska ve dnech 31. května až 1. června 1916. V obou bitvách byl vážně poškozen. Nejprve se 3. listopadu 1914 účastnil ostřelování britského přístavu Yarmouth a 16. prosince 1914 byl jednou z lodí, ostřelujících přístav Hartlepool.[1]
U Dogger Banku byl Seydlitz vlajkovou lodí kontradmirála Franze von Hipper. Do barbety zadní dělové věže „D“ ho zasáhl 343mm granát z bitevního křižníku HMS Lion. Granát pronikl do muničních skladů lodi a způsobil výbuch části připravených korditových náloží. Oheň vnikl do přípravny střeliva pod věží a potom i přes průlez, kterým se snažila posádka věže uniknout, do sousední věže „C“. Jen se štěstím posádka lodi zabránila explozi munice a potopení lodi. Obě zadní věže byly zničeny. Na druhé straně jeho palba poškodila Lion natolik, že musel být z bojiště odtažen. Těžce poškozený Seydlitz byl tedy téměř ztracen, ovšem tato zkušenost vedla Němce k vylepšení ochrany muničních skladů a záchranných postupů, což mohlo mít vliv na jejich menší ztráty, utrpěné později v bitvě u Jutska.[2]
Dne 24.–25. dubna 1916 se Seydlitz účastnil ostřelování přístavů Yarmouth a Lowestoft, během akce však najel na minu a nabral značné množství vody.
V bitvě u Jutska se Seydlitz stal nejhůře poškozenou německou lodí. Zasáhlo ho 21 střel velké ráže a jedno torpédo. Loď měla zničené dvě dělové věže a nabrala více než 5 300 tun vody.[2] Zpět do přístavu se však dostala vlastní silou. Ztráty posádky činily 98 mrtvých a 50 zraněných. Naopak palba Seydlitze (Seydlitz v bitvě vystřelil celkem 376 kusů 280mm granátů) a bitevního křižníku SMS Derfflinger způsobily explozi muničních skladů a následné potopení britského bitevního křižníku HMS Queen Mary.
V menší míře byl Seydlitz nasazen i v Baltském moři, kam se kterákoliv německá loď mohla rychle přesunout pomocí Kielského průplavu.
Osud lodi
[editovat | editovat zdroj]Po uzavření příměří byl Seydlitz, společně s většinou německé Hochseeflotte, internován na britské námořní základně Scapa Flow. Podobně jako většinu ostatních německých lodí ho zde 21. června 1919 potopila vlastní posádka – událost je nazývána incident ve Scapa Flow. Vrak lodi byl vyzvednut v listopadu 1929 a v roce 1930 v Rosythu sešrotován.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88.
- STAFF, Gary. German Battlecruisers of World War One: Their Design, Construction and Operations. Barnsley: Seaforth Publishing, 2014. Dostupné online. ISBN 978-1-59114-191-4. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu SMS Seydlitz na Wikimedia Commons
- (anglicky) german-navy.tripod.com Specifikace, obrázky a perokresby
- (anglicky) www.german-navy.de Info, historie, nasazení a specifikace
- (anglicky) Maritimequest SMS Seydlitz Photo Gallery
- (anglicky) Drachinifel: SMS Seydlitz at Jutland - How to survive being a 25,000t Piñata na YouTube
- (anglicky) Important History: SMS Seydlitz: The (Nearly) Unsinkable German Battlecruiser na YouTube