Slivoň špendlík žlutý

Slivoň špendlík žlutý
	Plod špendlíku (Prunus domestica 'Špendlík žlutý')
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	růžotvaré (Rosales);
Čeleď	růžovité (Rosaceae);
Rod	slivoň (Prunus);
Druh	slivoň švestka (Prunus domestica)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Špendlík žlutý (Prunus domestica subsp. insititia cv. 'Pomariorum' Boutigny) je kulturní odrůda slivoní. Strom je vzrůstem a tvarem koruny podobný švestce domácí, je vysoký asi 4 až 7 metrů. Listy mají stejný tvar jako u švestky. Květy jsou čistě bílé. Plodem špendlíku je žlutý ojíněný plod švestkovitého tvaru dozrávající v polovině srpna. Délka plodu asi 35 mm, šířka 28 mm. Hmotnost plodu 15–20 g. Pecka je elipsovitá, na obou koncích zašpičatělá. Jde dobře oddělit od oplodí.^[1]

Lidový název

Lidově (botanicky nesprávně) bývají jako špendlíky označovány i jiné druhy slivoní, především mirabelky (které jsou drobnější, kulovité – nikoli protáhlé, podobné žlutým třešním), případně drobnoplodé myrobalány (žluté až červené, mohou být o něco větší než mirabelky, ale na rozdíl od pravého špendlíku jsou rovněž kulaté).

Méně často se toto označení používá i pro některé druhy švestek, například ranou odrůdu na střední Moravě, případně starou drobnoplodou odrůdu Pavlovička.

Špendlíčky

Archivní materiály a pamětníci z Kopřivnicka uvádějí také odrůdy zvané špendlíčky či lidově kozí cicky, kozí cecky a podobně. Plodící stromy se již vyskytují jen sporadicky.^[1]

Špendlíček žlutý

Tvar plodu se blíží pravé švestce, je však výrazně menší, 25-30 mm dlouhý a 20-24 mm široký. Hmotnost 8-10, maximálně 15 gramů. Barva oranžová až růžovo-červená, podobná meruňkám, povrch ojíněný. Zraje v druhé polovině srpna, průběžně opadává.^[1]

Špendlíček zelený

Tvarově variabilní, převážně široce eliptické zelené plody jsou poměrně drobné, 24-28 mm dlouhé a 23-26 mm široké. Hmotnost se pohybuje mezi 8-12, výjimečně až 15 gramy. Zraje v druhé polovině srpna.^[1]

Výskyt a užití

Špendlík se vyskytuje především na jižní Moravě a Slovensku. Plody jsou oblíbené a vyhledávaná pro své užitné vlastnosti. Plody jsou chuťově podobné švestce, ale sladší. Jsou vhodné pro přímou spotřebu. Pro jejich specifické vlastnosti se špendlíků užívá k výrobě aromatických džemů, povidel a pálenek.^[2]

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d KOCIÁN, Petr. Ovocné odrůdy - Peckoviny [online]. květena ČR [cit. 2012-06-20]. Dostupné online.
↑ Staré odrudy - Slivoně - staré odrůdy - Slivoň 'Špendlík žlutý' - Ovocné stromy. www.stareodrudy.org [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-06.

Literatura

ŘÍHA, Jan. České ovoce : Díl II. Třešně, višně, slívy a švestky. Praha: Ovocnický spolek pro království České, 1915. 251 s. Dostupné online. - kapitola Slívy, s. 117–244.
Boček, Stanislav: Speciální pomologie slivoní

[kvetena-1] KOCIÁN, Petr. Ovocné odrůdy - Peckoviny [online]. květena ČR [cit. 2012-06-20]. Dostupné online.

[2] Staré odrudy - Slivoně - staré odrůdy - Slivoň 'Špendlík žlutý' - Ovocné stromy. www.stareodrudy.org [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-06.

[1]

[2]