Uhlířské Janovice
| Uhlířské Janovice | |
|---|---|
 Kostel sv. Aloise na náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Uhlířské Janovice |
| Obec s rozšířenou působností | Kutná Hora (správní obvod) |
| Okres | Kutná Hora |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°52′49″ s. š., 15°3′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 136 (2024)[1] |
| Rozloha | 25,46 km²[2] |
| Nadmořská výška | 423 m n. m. |
| PSČ | 285 04 |
| Počet domů | 983 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 8 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 8 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Václavské náměstí 6 285 04 Uhlířské Janovice urad@uhljan.cz |
| Starosta | Petr Barták |
| Oficiální web: www | |
  Uhlířské Janovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 534498 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Uhlířské Janovice (německy Kohl Janowitz) se nachází v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, necelých 17 km zjz. od Kutné Hory a 19 km jjz. od Kolína. Žije v něm přibližně 3 100[1] obyvatel. Městem protéká řeka Výrovka, do které zde ústí zprava Janovický potok.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původně uhlířská osada vznikla okolo roku 1250. Mezi první majitele patřili páni z Divišova, kteří roku 1242 přenesli sídlo panství na nově založený hrad nad řekou Sázavou Český Šternberk. Zakladatelem osady byl nejspíše Jan ze Šternberka (podle něj název Janovice). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Přívlastek Uhlířské získaly Janovice ještě ve 14. století podle uhlí, které se pálilo ve zdejších lesích a bylo využívané především v kutnohorských stříbrných dolech. Roku 1549 byly Uhlířské Janovice povýšené na poddanské městečko.
Roku 1739 byly Uhlířské Janovice povýšeny na město, které patřilo Šternberkům až do roku 1750, kdy bylo připojeno k panství Rataje nad Sázavou. S ním přešlo město roku 1764 do majetku Lichtenštejnů, kteří byli jeho vrchností až do zániku feudální (patrimoniální) správy v roce 1848.
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[4]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
- 1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[5]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[6]
- 1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[7]
- 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[8]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]Ve městě Uhlířské Janovice (2012 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, evang. kostel, synagoga, sbor dobrovolných hasičů, výroba kachlových a šamotových kamen, lihovar, výroba likérů, výroba lisů, 2 mlýny, továrna na nádobí, 2 pily, pletárna, skladištní družstvo, strojírna, velkostatek
- Služby (výběr): 2 lékaři, 2 zvěrolékaři, advokát, notář, 4 autodopravy, biograf Sokol, 2 cukráři, 2 drogerie, fotoateliér, 2 hodináři, 7 hostinců, 3 hotely, 2 kapelníci, 3 knihaři, 2 knihy a hudebniny, 2 kožišníci, lékárna U českého lva, 2 papírnictví, sochař kamene, Občanská záložna, Okresní záložna, Spořitelna, 2 stavitelé, 2 zubní ateliéry, železářský obchod
V obci Mitrov (přísl. Kochánov, Malejovice, Silvánka, 415 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Uhlířských Janovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] družstvo pro rozvod elektrické energie v Mitrově, 4 hostince, 2 koláři, 2 kováři, krejčí, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Malejovice, studnař, švadlena, 3 trafiky, 2 truhláři.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Aloise – jednolodní barokní; založen roku 1767, dostavěn v letech 1794–1795 nákladem knížete Aloise z Lichtenštejna; boční oltáře s iluzivní malbou ve stylu J. Kramolína
- Kostel svatého Jiljí hřbitovní, románsko-gotický, po požáru z r. 1904 obnovil v letech 1908–1909 L. Lábler, zbytky gotických nástěnných maleb Kristových pašijí, hlavní oltář rokokový
- Židovský hřbitov
- Zvonička
- Socha svatého Václava – z roku 1858
- Fara na náměstí
- Radnice na náměstí
Části města
[editovat | editovat zdroj]- Uhlířské Janovice
- Bláto
- Janovická Lhota
- Kochánov
- Malejovice
- Mitrov
- Opatovice II
- Silvánka
Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřil i Sudějov.[11]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Norbert Kubát (1863–1935), český sbormistr, varhaník, houslista a hudební skladatel
- Radka Denemarková (roz. Zajíčková) (* 1968), česká spisovatelka, literární historička, scenáristka, překladatelka německých děl a dramaturgyně
- Friedrich Friedländer (1825–1901), česko-rakouský malíř
- Emil Pacovský (1878–1948), český malíř, grafik, spisovatel, kritik, estetik, historik a teoretik umění
- Jiří Pošík (* 1954), motocyklový a rallye jezdec, vítěz Mezinárodní motocyklové šestidenní 1978
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městem vedou silnice II/125 Kolín – Uhlířské Janovice – Kácov – Vlašim, silnice II/335 Sázava – Uhlířské Janovice – Zbraslavice, silnice II/336 Uhlířské Janovice – Zruč nad Sázavou a silnice II/337 Uhlířské Janovice – Čáslav – Seč – Skuteč.
- Železnice – Městem vede železniční trať 014 Kolín – Ledečko. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1900.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – Z města jezdily autobusové linky do Kácova, Kolína a Vlašimi (dopravce ČSAD Benešov), do Kolína, Vlašimi, Tábora a Českých Budějovic (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín), do Horních Krut (dopravce ČSAD POLKOST, s. r. o.), do Kácova, Kutné Hory, Petrovic, Sázavy, Soběšína, Zbraslavic a Zruče nad Sázavou (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
- Železniční doprava – Železniční stanicí Uhlířské Janovice jezdilo v pracovní dny 11 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.
Sport
[editovat | editovat zdroj]- Fotbalový klub
- TJ Sokol Uhlířské Janovice
Skautské středisko Jana Roháče z Dubé a na Sioně
[editovat | editovat zdroj]Celým názvem: Junák – český skaut, středisko Jana Roháče z Dubé a na Sioně, Uhlířské Janovice, z. s. Středisko bylo založeno v roce 1946, téhož roku se konal také 1. tábor v Krušných Horách, kterého se zúčastnilo na 120 skautů a skautek. Činnost skautů byla po založení dvakrát na dlouhou dobu přerušena – v letech 1948 a 1969. Dne 1. 1. 1990 byla činnost junáku v Uhlířských Janovicích obnovena a nepřetržitě trvá dodnes.
V současné době má středisko následující oddíly:
- Oddíl Tygři
- Oddíl Netopýři
- Oddíl Psouni
- Oddíl Tři Paprsky
- družina Medvědi
- družina Survivoři
- družina Veverušky
Slavnosti a akce
[editovat | editovat zdroj]Každoročně se v Uhlířských Janovicích pořádají Uhlířskojanovické slavnosti, Akademie základní školy, rozsvěcení vánočního stromečku na náměstí sv. Václava, vánoční a jarní jarmark, májové slavnosti a mnoho dalších.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel svatého Aloise na Václavském náměstí -
Kostel svatého Jiljí -
Památkově chráněná budova fary -
Železniční stanice Uhlířské Janovice -
Železniční trať u vjezdového návěstidla do stanice Uhlířské Janovice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1753–1754. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 839. (česky a německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 548. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech . Díl 4. T–Ž. Academia Praha 1982, s. 133–134
- ZAVADIL, Antonín Josef: Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2 Místopis okresního hejtmanství. Část 1. Soudní okres kutnohorský. Kutná Hora, reprint Martin Bartoš – Kuttna, 2000, s. 305–306; dostupné online[1]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Uhlířské Janovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Janovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Uhlířské Janovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
