Přeskočit na obsah

Výrovka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Výrovka
Výrovka v Podskalí (Kouřim)
Výrovka v Podskalí (Kouřim)
Základní informace
Délka toku61,9 km
Plocha povodí544,2 km²
Průměrný průtok1,94 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-04-06-001
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Středočeský krajUhlířské Janovice, Kouřim, Plaňany, Radim, Dobřichov)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Další významy jsou uvedeny na stránce Výrovka (rozcestník).

Výrovka (na horním toku též Vavřinec či Vavřinecký potok, na středním toku též Kouřimka a nížeji Plaňanka, teprve u ústí Výrovka) je řeka ve Středočeském krajiČeské republice. Je dlouhá 61,9 km.[1][pozn 1] Povodí má rozlohu 544,2 km².[2][pozn 2]

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]
Starý barokní most ve Vlčím dole u Zásmuk
Říčka severně od Vrbčan
Výrovka u Kostelní Lhoty

Pramení v Kochánověnadmořské výšce 492,5 m. Teče převážně severním směrem. Protéká Uhlířskými Janovicemi, obcí Vavřinec, u které napájí stejnojmenný rybník. Dále protéká Kouřimí, Plaňany, Radimí, Dobřichovem a Písty, u kterých ústí zleva do Labe v nadmořské výšce 181 m.

Větší přítoky

[editovat | editovat zdroj]
  • Pod Mitrovem – bezejmenný rybníček.
  • Uhlířské Janovice – sedm rybníčků (Novy rybník, koupaliště u židovského hřbitova, Hořejší rybník (4,3 ha), tři nádržky v ulici Prokopa Holého a rybníček u Luckého mlýna).
  • Vavřinecký rybník – byl napuštěn roku 1472. Hráz dlouhá 450 m zadržuje vodu na ploše 77,9 ha o objemu 1 milion m³, délka vzdutí je 1,6 km.
  • mlýnské rybníčky pod Vavřincem – čtyři bývalé mlýny Nouzov, Církvický mlýn, Davídkův mlýn a Doubravčanský mlýn.
  • mlýnský rybníček ve Vlčím dole – rybník i panský mlýn[7] zanikly.
  • Strašík – rybník byl založený v 15. století na místě kouřimského popraviště. V roce 1596 se hráz protrhla a voda zaplavila Kouřim. Rybník byl opraven, znovu napuštěn a fungoval do 19. století. Poté byl přeměněn na pastvinu. Roku 1954 byl obnoven, plocha činila 11 ha. V roce 2013 se znovu hráz protrhla a záplavy Kouřimi se opakovaly. Rybník je v současnosti vypuštěný.
  • Hrázský rybník – velký středověký rybník je zaniklý.
  • Na Zajerku – rybník byl vybudován roku 2010 pod hrází bývalého Hrázského rybníka v místě Hrázského mlýna. Zadržuje vodu o objemu 56 tisíc m³.
  • rybník v Plaňanech – byl vybudovaný pro potřeby cukrovaru. Má plochu 26 000 m².
  • zámecký rybníček Radim – vodní nádrž v parku.
  • Mlýn Bukačov – Bukačov 247, 364, Kouřim, okres Kolín, kulturní památka

Vodní režim

[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok Výrovky u ústí činí 1,94 m³/s.[8]

Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Výrovky (m³/s) ve stanici Plaňany:[9]

Průměrné měsíční průtoky Výrovky (m³/s) ve stanici Plaňany v roce 2014:[9]

Hlásné profily:[10][11]

Místo Říční km Plocha povodí Průměrný průtok (Qa) Stoletá voda (Q100) Poznámky
Doubravčany 37,7 116,32 km² 0,40 m³/s 45,5 m³/s není aktualizováno
Plaňany 21,5 263,78 km² 0,69 m³/s 75,0 m³/s
Ústí do Labe 0,0 544,21 km² 1,94 m³/s není aktualizováno

Vodáctví

[editovat | editovat zdroj]
Výrovka u Toušického mostu

Vavřinecký potok patří mezi toky sjížděné vodáky. Obvykle se jezdí od hráze Vavřineckého rybníka při jeho vypouštění, které zajistí dostatek vody pro splutí. Také je sjízdný po deštích. Vodácky nejatraktivnější část sjezdu je kaskáda u mostu před Toušicemi, která má obtížnost WW IV – protože splutí je nebezpečné, většina vodáků lodě přenese po pravém břehu okolo kaskády.

Zajímavosti podél toku

[editovat | editovat zdroj]
  1. Dle starších měření bývala uváděna hodnota 60,3 km (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže).
  2. Bývá též uváděna hodnota 542,49 km² (dle VÚV T. G. M. )
  1. Základní charakteristiky toku Výrovka a jeho povodí [online]. [cit. 2013-08-20]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 134) [online]. [cit. 2013-08-21]. Dostupné online. 
  4. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 135) [online]. [cit. 2013-08-21]. Dostupné online. 
  5. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 139) [online]. [cit. 2013-08-21]. Dostupné online. 
  6. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 138) [online]. [cit. 2013-08-21]. Dostupné online. 
  7. Píseň z panského mlýna
  8. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 302. 
  9. a b Povodí Labe – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod (str. 98) [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné online. 
  10. Evidenční list hlásného profilu stanice Doubravčany [online]. [cit. 2017-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  11. Evidenční list hlásného profilu stanice Plaňany [online]. [cit. 2023-08-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]