Zeneggen
Zeneggen | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 46°16′33″ s. š., 7°51′50″ v. d. |
Nadmořská výška | 1370 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Valais |
Okres | Visp |
Zeneggen | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 7,56 km² |
Počet obyvatel | 293 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 38,8 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 3934 |
Označení vozidel | VS |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zeneggen je obec v německy mluvící části švýcarského kantonu Valais, v okrese Visp. Žije zde 293[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Zeneggen se nachází v horním Valais jihozápadně od Vispu na západním břehu Vispy na slunném místě nad údolím Rhôny a Vispertalu na úpatí masivu Moosalp uprostřed vysokohorské krajiny. Obec má rozlohu necelých 8 km² a rozkládá se od břehu Vispy v nadmořské výšce asi 670 m až do výšky 1720 m (západně od předalpské pastviny Diebja). Obec, která je typická rozptýleným osídlením, se skládá z osad Alt Zeneggen, Egga, Esch, Trolera, Sisetsch, Ze Stadlu, Unner dum Biel, Widum, Wiecherried a Gstei, které leží na horách vysoko nad dnem údolí. Sousedními obcemi Zeneggenu jsou Visp na severu, Visperterminen na východě, Stalden na jihu, Törbel na jihozápadě, Bürchen na západě a Raron na severozápadě.
Pohoří Bernských Alp na severu a Walliských Alp na jihu, které se tyčí do výšky přes 4000 m, brání přístupu vlhkého vzduchu a zajišťuje velmi slunečné a suché kontinentální klima. Průměrný roční úhrn srážek je méně než 800 mm.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Historie Zeneggenu jako sídelní oblasti sahá až do doby bronzové. Mezi lety 1900 a 1600 př. n. l. zanechali obyvatelé starší doby bronzové poblíž vesnice Sisetsch ulity, jejichž význam je nejasný. První zmínka pod názvem Eccun pochází z roku 1283.[3]
V roce 1716 vzniklo v Zeneggenu proboštství. Samostatnou farností se stal v roce 1754, kdy byl vyčleněn z mateřské farnosti Visp. V roce 1879 byl přestavěn kostel Nanebevzetí Panny Marie. V první polovině 19. století byla postavena kaple Nothelfer na vrchu Biel. První listiny o zavlažování (Augstbordwasserleite) pocházejí z let 1343 a 1400, selské cechy (obecní nařízení) z let 1586 a 1604. Až do počátku 20. století zůstalo základem hospodářství zemědělství, chov dobytka a vysokohorské pastviny. S dokončením silnice Visp–Zeneggen v roce 1905 a s novými pracovními místy, která od roku 1907 vytvářela chemická továrna Lonza ve Vispu, se drobná hospodářství stále více měnila v podniky s částečným úvazkem. Na počátku 21. století se Zeneggen hospodářsky orientoval na regionální centrum Visp a jeho nabídku služeb.[3]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel[3] | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1798 | 1802 | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | 2010 | 2012 | 2014 | 2016 | |
Počet obyvatel | 170 | 160 | 190 | 228 | 201 | 235 | 276 | 268 | 278 | 280 |
V roce 2000 hovořilo 95,3 % obyvatel obce německy. K římskokatolické církvi se hlásí 89,8 % obyvatel.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Většina obyvatel je zaměstnána v údolí (chemický průmysl, obchod, řemesla, školství). Určitou roli hraje také horské zemědělství, lesnictví a cestovní ruch. Vinice se většinou pěstují jako vedlejší činnost nebo tradiční koníček.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Zeneggen je spojen autobusovou linkou PostAuto Schweiz s dopravním uzlem Visp a také s Bürchenem a v letních měsících s Moosalpem.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Zeneggen na anglické Wikipedii a Zeneggen na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ LANDOLT, Elias. Unsere Alpenflora. [s.l.]: Verlag Schweizer Alpenclub, 1984. S. 45. (německy)
- ↑ a b c GRICHTING, Alois. Zeneggen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2014-02-07 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. (německy)