Nejvyšší zemský hofmistr

Nejvyšší zemský hofmistr, také označovaný jako nejvyšší hofmistr Království českého (německy Oberstlandhofmeister, latinsky supremus magister curiae), byl po nejvyšším purkrabím druhým nejvýznamnějším zemským stavovským úředníkem Českého království, původně správce královského dvora.

Byl předsedou komorního soudu a v soudních záležitostech předsedou královské rady.^[1] Vlastní správu královského dvora v Čechách měl na starost dvorský neboli královský hofmistr. Hodnost správce dvora existovala ve většině monarchií.

České království

V průběhu 15. století ztrácel na významu úřad královského hofmistra a vedle něj se vyvinul úřad nejvyššího zemského hofmistra, který se od roku 1453 řadil mezi nejvyšší zemské hodnosti. Nejvyšší hofmistr Českého království předsedal komornímu soudu a v soudních záležitostech byl i předsedou královské rady. Úřad přežil Obnovené zřízení zemské (1627). V předbělohorském období byl jmenován na doživotí, po roce 1627 pouze na pět let. Před Bílou horou přísahal králi a stavům, po Bílé hoře pouze králi a jeho dědicům. Do zániku místodržitelského kolegia v roce 1748 byl jedním z jeho jedenácti řádných členů.

Osudným tomuto úřadu se staly reformy císaře Josefa II. (králem 1780–1790), kdy se stal pouhou čestnou hodností, od roku 1783 pak předsedal nově zřízenému apelačnímu soudu. Roku 1790 však byl nejvyšší hofmistr ve vedení apelačního soudu nahrazen prezidentem, čímž úřad nejvyššího zemského hofmistra zanikl i formálně.^[1]

V roce 1490 činila odměna za vykonávání úřadu 1000 kop grošů českých, příjem byl pojištěn z výnosu kutnohorské mincovny.^[2]

Během obřadu korunovace českých králů nosil nejvyšší hofmistr panovnickou (obřadní) hůl.^[3] Při korunovaci Karla VI. se jednalo o zlatou berlu (baculum), kterou zdobila heraldická figura českého dvouocasého lva a iniciály C. VI.^[4]

Seznam nejvyšších hofmistrů Českého království

1269 Petr
1283 Purkart z Janovic († po 1289)
1284–1288 Záviš z Falkenštejna († 24. 8. 1290 Hluboká nad Vltavou)
1304–1308 Albrecht z Lomnice
1315 Jindřich z Weilnau
1364 Petr z Janovic
1366 Jan z Hardeka
1369–1378 Petr z Vartenberka na Kosti
1380–1385 Konrád Krajíř z Krajku
1385–1395 (6. 5.) Jindřich Škopek z Dubé († 6. 5. 1395)
1396 Beneš z Dubé
1397 Jan II. Opavský
1400–1402 Heřman z Chustníka
1403 Břeněk ze Skály a ze Švihova
1403–1407 Jan Krušina z Lichtenburka
1407–1411 Lacek z Kravař a Helfštejna
1412–1416 Jan starší z Hradce
1420 (září) – Jindřich z Elsterberka^[5]
1436–1444 (20. 8.) Hynek Ptáček z Pirkštejna (kolem 1400 – 20. 8. 1444 Rataje nad Sázavou)
1453–1457 (gubernátor) Jiří z Poděbrad (23. 4. 1420 Poděbrady (?) – 22. 3. 1471 Praha)
1458–1466 Jindřich ze Stráže († 16. 1. 1466 Kamenice nad Lipou)
1467–1480 Jaroslav Lev z Rožmitálu na Blatné (1425 ? – 23. 10. 1486 ?)
1490–1514 Vilém II. z Pernštejna na Helfštejně (1436 – 8. 4. 1521 Pardubice)^[6]
1514–1523 (13. 2.) Vojtěch z Pernštejna na Pardubicích (4. 4. 1490 – 17. 3. 1534) – poprvé
1523 (2. 2. ?) – 1526 Karel I. Minsterberský (4. 5. 1476 Kladsko – 31. 5. 1536 Ząbkowice Śląskie)
1527 (leden) Jan z Vartemberka
1527 (25. 3.) – 1534 (17. 3.) Vojtěch z Pernštejna na Pardubicích (4. 4. 1490 – 17. 3. 1534) – podruhé
1534–1553 (11. 9.) Zdislav Berka z Dubé a Lipé (1467/1470 – 11. 9. 1553 Zákupy)
1554–1569 Jan III. starší Popel z Lobkowicz na Zbiroze (1490 – 14. 6. 1569 Libochovice; chlumecká linie)^[7]^[8]
1570–1584 Ladislav II. z Lobkowicz na Vysokém Chlumci a Jistebnici (1501 – 18. 12. 1584 Praha-Malá Strana; chlumecká linie)^[7]^[8]
1585 (19. 2.) – 1594 Jiří (starší) Popel z Lobkowicz na Libochovicích (1540 – 27. 5. 1607 Loket, ve vězení)^[9]
1594–1596 (správce) Jan z Říčan († 1596)
1599 (4. 9.) – 1609 (24. 5.) Kryštof Popel z Lobkowicz zvaný Tlustý na Pátku a Tachově (28. 4. 1549 Horšovský Týn – 25. 5. 1609 Praha)^[10]^[8]
1609–1610 Ferdinand z Donína
1611 (18. 6.) – 1619 Adam mladší z Valdštejna na Hrádku nad Sázavou (1569/1570–1638) – poprvé
1619–1620 Vilém starší Popel z Lobkowicz na Horšovském Týně (1567–1626 Zbiroh; mladší popelovská linie – tachovská)^[11]
1620–1627 Adam mladší hrabě z Valdštejna na Hrádku nad Sázavou (1569/1570–1638) – podruhé
1627 (22. 3.) – 1628 (30. 6. ?) Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1. 12. 1572 Čestín – 19. 1. 1652 Vídeň)
1628 (12. 7.) – 1638 (25. 9.) Jaroslav Bořita z Martinic (6. 1. 1582 – 21. 11. 1649 Praha)
1638 (12. 10.) – 1643 (13. 10.) Bedřich z Talmberka († 13. 10. 1643)
1643 (4. 11.) – 1646 (6. 3.) Jindřich Libštejnský z Kolowrat (1570 – 6. 3. 1646)
1646 (15. 6.) – 1649 (?) František Oldřich Libštejnský z Kolovrat (28. 7. 1607 Žichovice – 3. 1. 1650 České Budějovice)
1650 (5. 2.) – 1651 (7. 1.) Bernard Ignác Jan z Martinic (20. 8. 1614 – 7. 1. 1685 Praha)
1651 (4.2. – 7. 3.) Heřman Černín z Chudenic (24. 7. 1576 – 7. 3. 1651)
1651 (1. 4.) – 1658 (4. 7.) Kryštof Ferdinand Popel z Lobkowicz (9. 10. 1614 – 4. 7. 1658; bílinská linie)
1658 (13. 11.) – 1677 (20. 12.) Maxmilián Valentin z Martinic (1612 – 20. 12. 1677 Praha)
1678 (15. 1.) – 1688 (18. 2.) Vilém Albrecht I. Krakovský z Kolovrat (18. 2. 1600 Týnec – 18. 2. 1688 Praha)
1688 (17. 3.) – 1689 (1. 7.) Jan Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka (1634/1637 Vídeň – 1. 7. 1689 Velvary)
1689 (11. 7.) – 1700 (24. 2.) Jan František Bruntálský z Vrbna (1634 – 22. 8. 1705)^[12]
1700 (18. 9.) – 1704 (3. 5.) Heřman Jakub Czernin z Chudenic (25. 7. 1659 Vídeň – 8. 8. 1710 Praha)^[12]
1704 (3. 5.) – 1708 (25. 1.) Václav Vojtěch ze Šternberka (9. 2. 1643 Bechyně – 25. 1. 1708 Praha)^[12]
1708 (21. 5. – 28. 6.) Arnošt Josef z Valdštejna (7. 6. 1654 Praha – 28. 6. 1708 Praha)^[12]
1708 (24. 7.) – 1732 Antonín Jan z Nostic-Rienecku (1652 – 30. 10. 1736)^[12]^{[pozn. 1]}
1732–1740 neobsazeno ?
1740 (18.12.) – 1746 (22. 12.) Štěpán Vilém Kinský (26. 12. 1679 – 12. 3. 1749)^[12]
1747 (23. 1.) – 1757 Filip Josef z Gallasu (24. 8. 1703 Praha – 23. 5. 1757 České Budějovice)^[12]
1757 (13. 8.) – 1767 (10. 10.) František Leopold Buquoy (29. 11. 1703 Vídeň – 10. 10. 1767 Praha)^[12]
1767 (20. 11.) – 1780 (18. 12.) Karel Gotthard ze Schaffgotsche (27. 7. 1706 – 18. 12. 1780)^[12]
1781 (21. 4.) – 1782 (18. 11.) František Antonín z Nostic-Rienecku (17. 5. 1725 Pakoměřice – 29. 9. 1794 Praha)^[12]
1783 (23. 1.) – 1789 (14. 9.) František Xaver Věžník (1711 – 14. 9. 1789)^[12]^[13]
1789 – 1804 (25. 2.) Jan Václav Špork († 25. 2. 1804),^[12]^[13] úřad zastával v době korunovace Františka II. v roce 1792^[14]
1807 (18. 11) – 1830 (5 12.) Jan Kazimír Deym ze Stříteže († 5. 12. 1830)^[13]
1831 (21. 11.) – ? Heřman Hess,^[13] úřad zastával v době korunovace Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1836^[15]
? – 1848 Robert Antonín ze Salm-Reiffescheidtu (1804–1875)^[13]

Odkazy

Poznámky

↑ Z titulu své funkce se aktivně zúčastnil korunovace Karla VI. na českého krále v roce 1723.^[4]

Reference

↑ ^a ^b VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. 2., přepracované a doplněné vyd. Brno: Julius Zirkus, 2000. ISBN 80-902782-0-5. S. 394.
↑ VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X. S. 96.
↑ SEKYRKOVÁ, Milada. 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace. Praha: Havran, 2004. 192 s. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 80-86515-37-0. S. 85. Dále jen 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace.
↑ ^a ^b VÁCHA, Štěpán; VESELÁ, Irena; VLNAS, Vít; VOKÁČOVÁ, Petra. Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. Praha: Paseka, 2009. 528 s. ISBN 978-80-7432-002-6. S. 192. Dále jen Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723.
↑ Charter CZ-SOAP|TeplaOPraem|L112 - Monasterium.net. www.monasterium.net [online]. [cit. 2022-07-29]. Dostupné online.
↑ Páni z Pernštejna, s. 91
↑ ^a ^b KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 109, 216.
↑ ^a ^b ^c MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500-1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 1062 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 816.
↑ Lobkowiczové, s. 112, 216
↑ Lobkowiczové, s. 87, 216
↑ Lobkowiczové, s. 88, 216
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l VONDRA, Roman. České země 1705–1792: Věk absolutismu, osvícenství, paruk a třírohých klobouků. Praha: Libri, 2010. 384 s. ISBN 978-80-7277-448-7. S. 356–357.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e VONDRA, Roman. České země v letech 1792–1848: Formování novodobého českého národa ve věku cylindrů, krinolín a nástupu páry. Praha: Libri, 2013. 400 s. ISBN 978-80-7277-503-3. S. 379.
↑ HUBÁČKOVÁ, Pavla. Česká korunovace Františka II.. Praha, 2021. 73 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin. Vedoucí práce Daniela Tinková. s. 35. Dostupné online.
↑ 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace, s. 62

Literatura

ČAPKA, František. Slovník českých a světových dějin. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1998. 434 s. ISBN 80-7204-081-2. S. 129, 225.
HUSS, Frank. Vídeňský císařský dvůr. Kulturní dějiny od Leopolda I. po Leopolda II.. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2014. 392 + 20 stran obrázkové přílohy s. ISBN 978-80-242-4267-5.
PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 321–417.
RAMEŠ, Václav. Slovník pro historiky a návštěvníky archivů. Praha: Libri, 2005. 432 s. ISBN 80-7277-175-2. S. 174.
VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. 2., přepracované a doplněné vyd. Brno: Julius Zirkus, 2000. 772 s. ISBN 80-902782-0-5. S. 203–204, 394.

Související články

[13] Z titulu své funkce se aktivně zúčastnil korunovace Karla VI. na českého krále v roce 1723.^[4]

[vykoupil-1] VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. 2., přepracované a doplněné vyd. Brno: Julius Zirkus, 2000. ISBN 80-902782-0-5. S. 394.

[Vorel-2] VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X. S. 96.

[Sekyrková_85-3] SEKYRKOVÁ, Milada. 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace. Praha: Havran, 2004. 192 s. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 80-86515-37-0. S. 85. Dále jen 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace.

[Č._korunovace,_s._192-4] VÁCHA, Štěpán; VESELÁ, Irena; VLNAS, Vít; VOKÁČOVÁ, Petra. Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. Praha: Paseka, 2009. 528 s. ISBN 978-80-7432-002-6. S. 192. Dále jen Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723.

[5] Charter CZ-SOAP|TeplaOPraem|L112 - Monasterium.net. www.monasterium.net [online]. [cit. 2022-07-29]. Dostupné online.

[6] Páni z Pernštejna, s. 91

[Lobkowiczové_109-7] KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 109, 216.

[Maťa_816-8] MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500-1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 1062 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 816.

[Lobkowiczové_112-9] Lobkowiczové, s. 112, 216

[Lobkowiczové_87-10] Lobkowiczové, s. 87, 216

[Lobkowiczové_88-11] Lobkowiczové, s. 88, 216

[České_země_1705-1792-12] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l VONDRA, Roman. České země 1705–1792: Věk absolutismu, osvícenství, paruk a třírohých klobouků. Praha: Libri, 2010. 384 s. ISBN 978-80-7277-448-7. S. 356–357.

[Vondra-14] VONDRA, Roman. České země v letech 1792–1848: Formování novodobého českého národa ve věku cylindrů, krinolín a nástupu páry. Praha: Libri, 2013. 400 s. ISBN 978-80-7277-503-3. S. 379.

[Hubáčková-15] HUBÁČKOVÁ, Pavla. Česká korunovace Františka II.. Praha, 2021. 73 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin. Vedoucí práce Daniela Tinková. s. 35. Dostupné online.

[Sekyrková_62-16] 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace, s. 62

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[pozn. 1]

[13]

[14]

[15]