Vilibald Mildschuh

prof. JUDr. Vilibald Mildschuh
prof. JUDr. Vilibald Mildschuh
Děkan Právnické fakulty UK
	Ve funkci:; 1927 – 1928
Předchůdce	Karel Kadlec
Nástupce	August Miřička
Narození	11. prosince 1878; Kroměříž; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. ledna 1939 (ve věku 60 let); Praha; Československo
Místo pohřbení	Kroměříž
Národnost	Češi
Rodiče	Vilibald Mildschuh
Alma mater	Vídeňská univerzita; Univerzita Karlova v Praze; Univerzita Štýrský Hradec
Zaměstnání	profesor národního hospodářství
Profese	pedagog a statistik
Commons	Vilibald Mildschuh
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilibald Mildschuh (11. prosince 1878 Kroměříž^[1] – 24. ledna 1939 Praha^[2]) byl český ekonom a statistik. Zaměřoval se na národohospodářství, ekonomii, měnovou teorii a statistiku.

Život

Jeho otec Vilibald Mildschuh (1834–1896) byl právníkem a politikem z Kroměříže.^[3] Maturoval v roce 1896 na kroměřížském gymnáziu,^[4] pak se zapsal ke studiu práv na Vídeňské univerzitě, odkud přešel na českou právnickou fakultu do Prahy a svá studia ukončil ve Štýrském Hradci. Po vojenské službě působil v bance a v letech 1904 až 1917 pracoval jako úředník v Zemské statistické kanceláři Království českého. V roce 1910 se habilitoval na české právnické právnické fakultě v oboru národní hospodářství a statistika. V roce 1917 zde byl jmenován mimořádným a roku 1921 řádným profesorem statistiky. O čtyři roky později se stal i profesorem národního hospodářství. Mezi roky 1927 a 1928 zastával Mildschuh také funkci děkana fakulty a v roce 1929 se stal prvním předsedou právě založené Československé statistické společnosti. Byl též členem České akademie věd a umění, Národohospodářské společnosti nebo Sociálního ústavu.^[5] Zemřel v Praze v roce 1939 a byl pohřben na hřbitově v rodné Kroměříži.^[6]

Dílo

Profesor Mildschuh se zabýval především daněmi a teorií peněz, propracoval národohospodářskou metodologii a začal využívat statistických výpočtů. Původně vycházel z rakouské školy, ale později se přiklonil k neoklasické ekonomii, nejvíce jej ovlivnil J. B. Clark. Byl odpůrcem kolektivistických názorů na uspořádání společnosti. Zavedl tzv. národohospodářské zákony založené na dlouhodobých ekonomických tendencích, u nichž vždy hledal objektivní kauzalitu, v ekonomickém jednání umenšoval vliv historických, psychologických či sociálních motivů. Prosazoval důchodovou peněžní teorii a byl odpůrcem metalistické koncepce, hodnota peněz se podle něj neodvíjí od jejich nosiče, ale od statků, které představují. Proto byl také proti zlatému standardu. Zkoumal i otázky inflace.^[5]

Monografie

O svépomocných družstvech (1911)
Účinky daně výdělkové, ukládané obchodním bankám a záložnám rakouským (1911)
Klasifikace všeobecné theorie hospodářských účinků daní (1914)
Statistika některých druhů obecních podniků v Království českém za léta 1910 a 1911 (1916) Dostupné online
Kupní síla peněz, výše důchodů a úroková míra (1920)
Naše valuta a italská (1921) Dostupné online
Platební bilance a měna (1924)
Poválečná bytová otázka v cizině a u nás (1925) Dostupné online
Národohospodářská theorie (I. 1925, II. 1926, III. 1927)
Národohospodářská politika (I. 1931, II. 1934)
Důchody u nás a v Prusku dle výsledků důchodové daně (1932) Dostupné online
Účinky zkušeností válečných i poválečných na vědu národohospodářskou (1933)

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých magistrátní úřadovny na Vinohradech, sign. MGVIN Z7, s. 109
↑ K šedesátým narozeninám prof. dr. Vil. Mildschuha. Národní listy. Prosinec 1938, roč. 78, čís. 340, s. 6. Dostupné online.
↑ 120 let českého gymnázia v Kroměříži. Redakce Zdeňka Malcherová. Kroměříž: Sdružení rodičů a přátel gymnázia Kroměříž, 2002.
↑ ^a ^b BAŽANTOVÁ, Ilona. Vilibald Mildschuh. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 609–612.
↑ Evidence hrobových míst správy kroměřížského hřbitova

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilibald Mildschuh na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vilibald Mildschuh
Digitalizovaná díla Vilibalda Mildschuha v České digitální knihovně
Bibliotheca economica: heslo Vilibald Mildschuh
Fotografie náhrobku na hřbitově v Kroměříži

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[matrikaZ-2] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých magistrátní úřadovny na Vinohradech, sign. MGVIN Z7, s. 109

[3] K šedesátým narozeninám prof. dr. Vil. Mildschuha. Národní listy. Prosinec 1938, roč. 78, čís. 340, s. 6. Dostupné online.

[4] 120 let českého gymnázia v Kroměříži. Redakce Zdeňka Malcherová. Kroměříž: Sdružení rodičů a přátel gymnázia Kroměříž, 2002.

[Bažantová-5] BAŽANTOVÁ, Ilona. Vilibald Mildschuh. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 609–612.

[6] Evidence hrobových míst správy kroměřížského hřbitova

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Děkani Právnické fakulty UK

c. k. česká univerzita Karlo-Ferdinandova (1882–1920)	Emil Ott (1882–1883, 1883–1884) • Alois Zucker (1884–1885) • Antonín Randa (1885–1886) • Jan Jaromír Hanel (1886–1887) • Matouš Talíř (1887–1888) • Jiří Pražák (1888–1889) • Josef Stupecký (1889–1890) • Emil Ott (1890–1891) • František Storch (1891–1892) • Matouš Talíř (1892–1893) • Albín Bráf (1893–1894) • Jan Jaromír Hanel (1894–1895) • Leopold Heyrovský (1895–1896) • Alois Zucker (1896–1897) • Jaromír Čelakovský (1897–1898) • Josef Stupecký (1898–1899) • Jiří Pražák (1899–1900) • Bohuslav Rieger (1900–1901) • Kamil Henner (1901–1902) • Albín Bráf (1902–1903) • Leopold Heyrovský (1903–1904) • Karel Hermann-Otavský (1904–1905) • Jaromír Čelakovský (1905–1906) • František Fiedler (1906–1907) • Kamil Henner (1907–1908) • Cyril Horáček (1908–1909) • Emanuel Tilsch (1909–1910) • Josef Vančura (1910–1911, 1911–1912) • Josef Gruber (1912–1913) • August Miřička (1913–1914) • Josef Prušák (1914–1915) • Miloslav Stieber (1915–1916) • Jan Krčmář (1916–1917) • Josef Drachovský (1917–1918) • František Vavřínek (1918–1919) • Václav Hora (1919–1920)

Univerzita Karlova (1920–1939)	Jan Kapras (1920–1921) • Vilém Funk (1921–1922) • Karel Hermann-Otavský (1922–1923) • Antonín Hobza (1923–1924) • Josef Vančura (1924–1925) • Jiří Hoetzel (1925–1926) • Karel Kadlec (1926–1927) • Vilibald Mildschuh (1927–1928) • August Miřička (1928–1929) • Emil Svoboda (1929–1930) • Miloslav Stieber (1930–1931) • Arnošt Wenig-Malovský (1931–1932) • Josef Drachovský (1932–1933) • Otakar Sommer (1933–1934) • Vilém Funk (1934–1935) • František Vavřínek (1935–1936) • Václav Hora (1936–1937) • Jan Kapras (1937–1938) • Jiří Hoetzel (1938–1939) • Antonín Hobza (1939)

Univerzita Karlova (1945–)	Arnošt Wenig-Malovský (1945) • Jan Matějka (1945–1946) • Theodor Saturník (1946–1947) • Cyril Horáček (1947–1948) • Josef Tureček (1948–1952) • Jan Bartuška (1952–1954) • Ferdinand Boura (1954–1957) • František Štajgr (1957–1958) • Valér Fábry (1958–1961) • Oldřich Průša (1961–1967) • Otakar Plundr (1967–1969) • Zdeněk Češka (1969–1973) • Vladimír Delong (1973–1980) • Josef Mečl (1980–1989) • Ivan Mucha (1990–1991) • Valentin Urfus (1991–1994) • Dušan Hendrych (1994–2000) • Vladimír Kindl (2000–2006) • Aleš Gerloch (2006–2014) • Jan Kuklík (2014–2022) • Radim Boháč (od 2022)