Vítězslav Janovský

Prof. MUDr. Vítězslav Janovský
Prof. MUDr. Vítězslav Janovský
	Vítězslav Janovský (1885)
Narození	2. července 1847; Praha; Rakouské císařství
Úmrtí	19. března 1925 (ve věku 77 let); Praha; Československo
Povolání	lékař a pedagog
Funkce	rektor Univerzity Karlovy (1916–1917)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vítězslav Janovský, zvaný také Viktor Janovský (2. července 1847, Praha^[1] – 19. března 1925, Praha^[2]), byl český lékař se specializací v oboru dermatovenerologie a historik lékařství.

Život

15. ledna 1870 promoval jako lékař, ranhojič a magistr porodnictví. V roce 1872 se na pražské lékařské fakultě Habilitoval z epidemiologie a jako první český lékař také z dějin lékařství. Roku 1873 se oženil^[3] s Emilií Vydrovou. V roce 1882 začal působit na kožním a venerickém oddělení jako primář.

Roku 1883 byl jmenován mimořádným profesorem a 1. října téhož roku se stal přednostou kliniky, která vznikla z oddělení chorob kožních a příjičných. Současně se stal ředitelem České dětské nemocnice v Praze. V letech 1916/1917 byl rektorem a v letech 1917/1918 prorektorem Univerzity Karlovy. Roku 1918 odešel do výslužby.

Zaváděl nové vyšetřovací metody v bakteriologii a histologii. Jako první popsal chorobu acanthosis nigricans. Byl prvním prezidentem Československé dermatologické a venerologické společnosti. Stál u počátků české lékařské vědecké literatury.

Podle Vítězslava Janovského se jmenuje ulice Janovského v pražských Holešovicích.

Hrob Vítězslava Janovského na Olšanských hřbitovech

Dílo

Názvosloví lékařské a lékárnické (1881)
Nauka o nemocech venerických a příjičných (1911–1920) – první česká učebnice venerologie
Slovník lékařský (1914–1921)

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
↑ Matriční záznam o sňatku Vítězslava Janovského s Emilií Vydrovou farnost při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě pražském

Související články

Externí odkazy

Autor Vítězslav Janovský ve Wikizdrojích
Osoba Vítězslav Janovský ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vítězslav Janovský
Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Janovský Viktor 1847
biografie na stránkách Národní lékařské knihovny

[matrikaN-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském

[matrikaZ-2] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském

[matrikaO-3] Matriční záznam o sňatku Vítězslava Janovského s Emilií Vydrovou farnost při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě pražském

[1]

[2]

[3]

Rektoři Univerzity Karlovy

1882–1920 (česká Karlo-Ferdinandova univerzita)	1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý

od 1920 (Univerzita Karlova)	1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková

Seznam rektorů Univerzity Karlovy